Tesco, Clubcard a Home Credit – moje zkušenost
Toto není reklamní text, ale upozornění pro zájemce o službu, aby věděli, co mají očekávat.
Obchodní řetězec Tesco má svůj věrnostní program pro zákazníky nazvaný Clubcard, kdy nákupy sbíráte body, za které jsou pak určité výhody. Postup je klasický – plastová kartička s kódem, který při nákupu předkládáte pokladní.
Před několika měsíci mne v Tescu oslovila slečna s nabídkou kreditní karty Clubcard, tedy rozšíření standardní klubové karty o platební možnosti. Je to přesně ten případ, kdy vám v hlavě začne znít poplach: „bacha, nepodepisovat, tohle bude průser!“. Přirozená podezřívavost mě donutila si vyhledat na webu smluvní podmínky služby a hledal jsem, kde je zrada.
Nejsem právník, ale kromě rozhodčí doložky (která je už tak dobrý důvod takovou smlouvu neuzavřít) byly podmínky poměrně jasné a přijatelné. Kupodivu.
Rád rýpu do podezřelých věcí v naději, že se trochu odkopou a ukážou co shnilého se v nich skrývá. Poslal jsem tedy poptávkový dotaz do Tesca, aby mi zavolali. Ve stanovený čas mi opravdu zavolal mladý pán a ochotně mi odpovídal na moje otázky, až jsem souhlasil, že to zkusím. Následovalo něco, co jsem ještě nezažil – pán potřeboval můj souhlas se zpracováním osobních údajů a do telefonu mi přečetl zdlouhavý příběh o tom, jak budou s mými údaji zacházet komu všemu je smí poskytnout (Solus) a následně si vyžádal moji zřetelnou odpověď, že jsem podmínkám porozuměl a že s nimi souhlasím. Rozhovor byl samozřejmě nahráván a bude sloužit jako důkaz o podání mého souhlasu. V dalších asi 20 minutách jsem odpovídal na otázky ohledně mé finanční situace a ověření rodného čísla v Solusu.
To bych nebyl já, abych věci nekomplikoval. Když jsem měl nadiktovat číslo a datum vydání OP, tak jsem se zarazil. Jsem OSVČ a podílník s.r.o., takže moje jméno, adresa, datum narození, rodné číslo a finanční situace jsou údaje v podstatě veřejné (aneb jakýkoliv informovaný trouba je získá), ale tohle už na mě bylo moc. Je rozdíl takové údaje vyplnit do úředního formuláře a nebo je diktovat do telefonu.
Nechtělo se mi jen tak zahodit půlhodinový rozhovor a také mě zajímalo, co bude dál. Potřeboval jsem si srovnat v hlavě, jestli mi to za to stojí a zvážit rizika. Požádal jsem tedy, aby by mi zavolal za půl hodiny – v tom byl ale značný háček, protože součástí hovoru byl můj informovaný souhlas se zprac. OÚ a jeho přerušením by se tohle jednoznačné provázání rozpadlo. Nakonec to ale šlo, během půl hodiny jsem si dohledal různé informace a pročetl jsem si, jak je to s riziky uzavřením smluv na dálku; pán na druhém konci telefonu mezitím asi našel návod, jak navázat přerušený rozhovor, zavolal mi a po delší protokolární vsuvce jsme proceduru dokončili.
Následovalo osobní předání smlouvy, kterou mi kurýr přivezl až domů. Smlouva je dlouhá, vcelku přehledná. Překvapilo mě, že je poměrně férová – 14denní možnost odstoupení (§57 o.z. se na toto nevztahuje), žádné sankce za ukončení smlouvy, dokonce lze smlouvu vypovědět kdykoliv do doby, než bude karta poprvé použita k placení. Zjednodušeně řečeno.
Po dvou týdnech mi karta dorazila. Přes telefon jsem jí aktivoval a nyní jsem jejím uživatelem.
Fakta o kreditní kartě Clubcard
Kartu samozřejmě nevydává Tesco, ale známá společnost Home Credit, a. s.. Karta není vázaná na použití v Tescu, lze ji použít v kterémkoliv obchodu.
Jedná se vlastně o úvěr, který je ale při okamžitém splácení celé dlužné částky bezúročný. První rok je zdarma úplně a může být v dalším, pokud jste v předchozím roce přes kartu otočili alespoň 30.000 Kč. Žádné přímé poplatky zde nejsou. Tedy pokud vždy vše splatíte.
Proč si ji pořídit
Pokud sbíráte Clubcard body, tak při zaplacení touto kartou se body zdvojnásobují. A jak už jsem řekl, pokud splácíte, tak první rok nic neplatíte.
Proč si je nepořídit
Nepořizujte si ji, pokud máte sklony nekontrolovaně utrácet – nebudete stíhat splácet! Úroky jsou velké a pokuty mastné.
Na co si dát pozor
To se dozvíte v dalším díle Tesco, Clubcard a Home Credit – na co si dát pozor.
Komentáře
A co vy? Nemáte k tomu co říct?




