Šílený sen
Loading ...Celý sen si nepamatuju, pouze útržky. Celý děj snu jsem byl někde zavřený a hrozně jsem se bál jednoho muže – asi mého otčíma. Tedy našeho – měl jsem totiž starší, krásnou, horzně starostlivou a nesmírně obětavou sestru, malého asi 8letého brášku a ještě jednu osobu, kterou si nevybavuji. Nejspíš dalšího sourozence, protože sestřička se vždy upínala ke mně a se vším důležitým se mi svěřovala.Děj snu se odehrával několik desítek let zpět. Otčím byl pravděpodobně farmář, držel nás v nějakém stavení, kam chodil jen přes den a na noci odjížděl. Odjížděl a bral s sebou mojí sestru, která mu doma sloužila.
Postupem času otčím začal dělat všechno proto, abychom s naší sestřičkou byli v kontaktu co nejméně. Když s ní přijel, tak nás buď zahnal do sklepa, že jsem s ní mohl mluvit jen přes ventilačku, nebo jí hnal od domu pryč – ani ne pod nějakou záminkou, ale prostě: „Běž od toho domu pryč, nechci tě s nima vidět!“
Jednoho dne si otčím přijel do stavení jen něco vyzvednout a naše sestřička, která jela s ním, ho dlouho prosila, jestli by nám mohla dát alespoň nějaké ozdoby z oslavy. Oní jí to povolil. Byly to nějaké chlebíčky, tři vlaječky a tři balónky. Když mi předávala dary, otčím nás pozoroval. Sestra vzala do ruky jednu vlaječku, ukázala na jeden okraj a řekla mi: „Dali mi moc práce, podívej se, jak jsou lepené.“ Víc mi nestihla říci, otčím ji odvážel pryč. Na okraji vlaječek byly dvě malé značky.
Značky znamenaly výšku a věk a říkaly, pro koho je která určena. Bylo mi tou dobou jasné, že ve vlaječkách je pro nás od sestry důležitý vzkaz. Jen je rozlepit a přečíst.
To ale nebylo snadné, protože do stavení přijela uklízet naše babička. Naše babička byla podlá krysa. Neměla nás ráda a pokud nám mohla nějak uškodit, nenechala si příležitost ujít. Bylo jasné, že kdyby viděla, že máme od sestry vzkaz, zabavila by nám ho, práskla to otčímovi a k tomu by si navymýšlela hromadu nesmyslů, jen abychom dostali co proto.
S třesoucíma rukama a panickým strachem jsem rozbalil svoji vlaječku. Strachy jsem se nedokázal soustředit, co přesně sestra psala, přeskakoval jsem slova i věty. Stál jsem v jediném místě, kudy do stavení vnikalo trochu světla a rozhlížel jsem se, jestli naše milovaná babička nešmíruje ve dveřích, za oknem, nebo zda se někde neblíží, aby záhy vykoukla někde za rohem.
Po dlouhé době jsem se dozvěděl, co sestru trápí. Pochopil jsem, proč ten hajzl nechce, aby s ní kdokoliv mluvil. Sestra totiž psala (utržky z dopisu): „Je mi hrozně, moc na vás vzpomínám… nikdy jsem ho neměla ráda, ale teď je mi odporný… bránila jsem se… znásilnil mě… bráško, postarej se o ostatní… udělám všechno pro to, aby vám neubližoval…“
Rozdýchaval jsem obsah dopisu, rovnal jsem si myšlenky, když v tom jsem slyšel, že se blíží babička. Rychle jsem potřebovat někam schovat dopisy, ale všechny skrýše byly příliš malé, nebo plné. Našel jsem prasklinu za futry u dveří, vlaječky jsem tam hodil, ale propadly až dolů a spodní škvírou ven. Zmateně jsem pobíhal a hledal, kam kompromitující materiály schovat. Rychle, rychle! Zvuky šoupajících bačkor se blížily a každou chvíli se dveře mohly otevřít a já stále nic nevymyslel.
V tom se dveře otevřely. Stál jsem u zdi, vlaječky byly nešikovně zasunuté mezi dvě skříně. Tak nešikově, že z větší části koukaly ven a zakrýval jsem je jen svým tělem…
Tím sen skončil. Probudil jsem se celý spocený. Proč musí sny být tak šílené? Proč nikdy nejsou dokončené?
Komentáře
1 komentář k článku „Šílený sen“
A co vy? Nemáte k tomu co říct?
O autorovi
Jmenuji se Jakub Bouček, jsem technický správce a svojí prací pomáhám několika institucím, aby jejich systémy pracovaly bezchybně.
Toto je můj osobní zápisníček o tom, co mě zajímá, nebo co mě štve.-
Zajímavý sen Sny jsou hodně zajímavé. A není to jen o snech…Jinak, sny jsou jedním z mých dvou nejoblíbenějších témat:)