Tesco, Clubcard a Home Credit – na co si dát pozor
(1 hlasů, průměr: 4,00) 
Loading ...V rubrice: Návody a FAQ, Společnost, Ze života | 1 komentář
V minulém díle článku jsem popsal kreditní kartu Tesco Clubcard od Home Creditu a zdlouhavý proces jejího získání.
Po několika měsících používání jsem shromáždil několik problémů, které se s kartou úzce pojí. Pokud o kartě uvažujete, určitě si článek přečtěte.
Lidský faktor – pokladní
Pro mě osobně bylo největší motivací zdvojené získání Clubcard bodů. Pro to je ale potřeba, aby se při nákupu načetl čárový kód na kartě a zároveň byl nákup touto kartou zaplacen.
Pokladním to ale nikdo neřekl. Většina z nich ani netuší, že něco takového existuje. Naprosto všechny pokladní (a to opravdu všechny) kartu chápou jako platební, ale nenačtou vám čárový kód Clubcard (přicházíte tím o body). Musel jsem se naučit důrazně na to upozorňovat a důsledně na tom trvat. Celý článek
Tesco, Clubcard a Home Credit – moje zkušenost
(2 hlasů, průměr: 2,50) Loading ...V rubrice: Návody a FAQ, Společnost, Ze života | Žádný komentář
Toto není reklamní text, ale upozornění pro zájemce o službu, aby věděli, co mají očekávat.
Obchodní řetězec Tesco má svůj věrnostní program pro zákazníky nazvaný Clubcard, kdy nákupy sbíráte body, za které jsou pak určité výhody. Postup je klasický – plastová kartička s kódem, který při nákupu předkládáte pokladní.
Před několika měsíci mne v Tescu oslovila slečna s nabídkou kreditní karty Clubcard, tedy rozšíření standardní klubové karty o platební možnosti. Je to přesně ten případ, kdy vám v hlavě začne znít poplach: „bacha, nepodepisovat, tohle bude průser!“. Přirozená podezřívavost mě donutila si vyhledat na webu smluvní podmínky služby a hledal jsem, kde je zrada.
Nejsem právník, ale kromě rozhodčí doložky (která je už tak dobrý důvod takovou smlouvu neuzavřít) byly podmínky poměrně jasné a přijatelné. Kupodivu. Celý článek
České energetické centrum – časté otázky
(10 hlasů, průměr: 5,00) Loading ...V rubrice: Návody a FAQ, Remcání, Společnost, Ze života | 18 komentářů
Upozornění: Článek byl přesunut na nový web www.odstoupení.cz.
Článek České energetické centrum – Jak odstoupit od smlouvy vydaný před dvěma měsíci se těší velké popularitě. Za tu dobu vyvstalo několik podstatných otázek, které se opakovaně objevují v komentářích a také mi je posíláte na e-mail. Velmi se omlouvám těm, kteří se odpovědi nedočkali, dotazů je opravdu hodně a není v mých silách každému jednotlivě odpovídat.
Abych ale trochu pomohl, níže uvádím seznam vašich častých dotazů: Celý článek
Jak jsem řídil opilý
Loading ...V rubrice: Doprava, Společnost, Zamyšlení, Ze života | Žádný komentář
Nesouhlasím s tvrzením „dám si jedno malý pivko, za půl hodinky budu v cajku“ a ze zásady prostě nepiju, když řídím.
Jednou jsem přesto sedl do za volant pěkně na šrot. Bylo to před pár lety, začínal jsem bydlet v Pardubicích – Svítkově. Toho večera přišla nečekaná návštěva původem z dalekých krajů (BTW: chtělo by to někdy zopakovat, jestli to čtete :) ), slovo dalo slovo a ani si nepamatuji, jak jsem se dostal do postele.
Druhý den ráno na mě budík přes hodinu pokřikoval, první myšlenka po probuzení byla „Kruci jdu pozdě!“. Rychle jsem se oblékl a vyrazil jsem autem do města. Stres ze zpoždění a pořádné okno mi úplně zakryly vzpomínku na předchozí večer.
Jel jsem opilý a nevěděl jsem to. Celý článek
České energetické centrum – jak odstoupit od smlouvy
(57 hlasů, průměr: 4,74) Loading ...V rubrice: Návody a FAQ, Remcání, Společnost, Ze života | 497 komentářů
Upozornění: Článek byl přesunut na nový web www.odstoupení.cz.
„Dobrý den, přišla jsem Vám zlevnit elektřinu a plyn.“, s takovou úvodní větou v současné době desítky obchodních zástupců Českého energetického Centra obcházejí pražské byty.
Vydávají se za zaměstnance PRE a PP, popřípadě svůj skutečný původ tak nějak mlčky nesdělí a zákazníka cíleně nechají v omylu, že zastupují úplně jinou společnost. Celý článek
V Praze blaze?
Jak jsem začal, tak jsem taky skončil. S Pardubicema.
Po náročném stěhování jsem opět doma, tentokrát už ve svém vlastním bytě, téměř v samotném centru Prahy. Je to velká změna po té, co jsem bydlel tři roky na okraji města, pod oknem mi běhaly koně, v dálce bylo slyšet mečení koz a bečení ovcí a romantiku venkova uměl občas narušit jen hluk z blízkého letiště.
Tak jdu žít…
Lidé jsou ovlivnitelní
(1 hlasů, průměr: 5,00) Loading ...V rubrice: Společnost, Zamyšlení, Ze života | Žádný komentář
Tento článek bych také mohl nazvat „nevěřte nikomu“, ale to by bylo hrubé, ohrané a mnohem méně poutavé.
Jistě máte blízkého člověka, za něhož byste byli ochotni dýchat a zaručili byste se za něj čímkoliv. Může to být matka, manželka, syn, bratr, kolega, nejlepší přítel, … kdokoliv.
Kdyby takový člověk za vámi přišel, že potřebuje půjčit velkou sumu peněz, nebo vám slíbil, že na vás po pěti letech přepíše své nové Ferrari, jestliže s ním budete splácet polovinu splátek a vy byste si plácli, je pravděpodobné, že by dohoda zůstala „na hubu“. On by vás nikdy nezradil. Vy si přece můžete věřit, ne?
NE!
Ne, nechci říkat, že všichni lidé jsou svině, ale nikdy nevíte co bude zítra! A lidé jsou jen lidé. A lidé jsou ovlivnitelní.
Věci se můžou změnit. Přestavte si, že váš blízký dostane práci v jiném městě, nebo mu onemocní příbuzný, nebo dostane nového kolegu – prostě najednou se již nevídáte každý den, ale třeba jen o víkendu. Váš blízký však nyní vídá každý den někoho jiného, třeba kolegu z práce. Chodí spolu na oběd a povídají o svých životech – dřív nebo později se proflákne, že vás pojí slib.
Slib, za který teď vy tvrdě platíte, ale své ovoce sklidíte později. Celý článek
O neúčelné pomoci
Loading ...V rubrice: Návody a FAQ, Pracovní vztahy, Zamyšlení, Ze života | Žádný komentář
Když chodím provádět údržbu počítačů, někteří klienti mají zvláštní potřebu usnadňovat mi práci tím, že se pokusí sami udělat část práce. Není podstatné, zda se snaží opravdu ušetřit můj čas, svoje peníze, nebo se snaží udělat dojem vlastní odborné způsobilosti. Mnohdy svým neodborným zásahem způsobí víc škody, než užitku a naopak mi mnoho práce přidělají.
V první řadě vás žádám, nic nemažte! Setkávám se s tím, že je počítač před moji návštěvou velmi důsledně vyčištěn různými Ultra-Cool-Clean čistícími programy. Abych však dokázal úspěšně rozpoznat problém, potřebuji sledovat stopy, které jsou pro moji práci velmi cenné.
„Když mi žena řekla, že Vám volala, tak jsem vám to tu připravil, abyste měl všechno snadnější.“
Je to podobné, jako přijít k doktorovi s tím, že máte chřipku, ale ráno jste si vzali pár prášků, které brával dědeček, když ještě žil, „tak mě tu máte, pane doktore, jsem připravený“.
Pokud čekáte návštěvu odborníka, nesnažte se udělat dojem, ale raději připravte to, co je opravdu důležité, zejména:
- podklady od počítače, jako dodací listy, popis počítače, datum prodeje – abych mohl snadno odhadnout, co počítač obsahuje a zda není ještě v záruce,
- doklady a seznam koupených programů – abych věděl, co je třeba „chránit“ a co vše může chování počítače ovlivňovat,
- seznam lidí, kteří s počítačem pracují, mají v něm účet, nebo data
- všechny diskety a CD a další programy, které jste k počítači dostali, zejména ovladače, instalační programy atd. – aby bylo možné co nejrychleji provést přeinstalování problémových částí počítače,
- seznam všech problémů, které vás trápí – abychom nemuseli na místě tápat,
- seznam všech věcí, které byste rádi zavedli, případně co nejpřesnější popis programů, které myslíte, že by pro vás mohly být užitečné,
- přesný, ale opravdu přesný popis chybových hlášení, kterými počítač neustále obtěžuje – věřte mi, že opravdu nestačí „pořád to ukazovalo chybu, že chybí nějaký… to, no… no něco, no, vy už určitě budete vědět“. Jediné, co mnohdy mám k dispoziti je právě ta chybová hláška a bez ní nemůžu zjistit, kde je problém. Třeba to vyfoťte, jestli se vám nechce opisovat.
- Projděte si data v počítači a poznamenejte si, které data jsou pro vás důležitá – v některých případech je třeba položit oběti a smazat nepotřebná data a naopak se nic nesmí stát důležitým dokumentům.
(Ne)ochota městské policie
Loading ...V rubrice: Právě se stalo, Společnost, Ze života | Žádný komentář
- „Městská policie, dobrý den.“
- „Dobrý den, jsem na tramvajové zastávce Strašnická a tady v parčíku nad zastávkou vidím feťáka, jak si pravděpodobně připravuje drogy.“
- „Cože?“
- „No tady nad tramvajovou zastávkou je feťák a v parčíku si asi připravuje nějakou drogu.“
- „Jak ‚asi‘, jak ‚nějakou‘?! Co přesně dělá?“
- „No na odpadkovém koši má nádobíčko a vaří si tam něco.“
- „Ale co přesně?“
- „No to já nevím.“
- „No, tak vy nevíte. Tohle musíte hlásit přesně.“
- „Prosimvás, já přece nepůjdu za ním zkoumat co si to tam vaří!“
- „A co jste teda viděl?“
- „Má tam nějaký sáčky a teď zapalovačem něco opaluje na lžičce.“
- „Hm, no a kde to teda je?“
- „Tady na Strašnický u zastávky tramvaje, je tu nad tím takový parčík mezi metrem a budovou Kohout reality.“
- „To je Praha kolik? Deset?“
- „Ano“
- „Jé, tak to Vás musím předat jinam.“
…
- „Městská policie Praha deset, prosím.“
- „Dobrý den, jsem na tramvajové zastávce Strašnická a tady v parčíku nad zastávkou vidím feťáka, jak si pravděpodobně připravuje drogy.“
- „To je ten parčík nad zastávkou jako přes koleje od metra?“
- „Ano.“
- „Dobře, já tam někoho posílám, ať ho trochu srovnají do ladě. Děkuju Vám za nahlášení.“
Splněný sen – návštěva Semínského akvaduktu
Každý máme své sny. Malé, velké, i ty, o kterých víme, že se o nich může jen snít, ale nikdy jich nedosáhneme (jako třeba, že nám narostou křídla a proletíme se nad údolím, a jiné).
Asi před třemi lety jsem na návštěvě u kamaráda procházel jeho fotky a našel jsem jednu, kde seděl na velmi zvláštním můstku přes potok. V prvním okamžiku jsem si myslel, že je to lávka pro železniční koleje – konstrukce byla dle odhadu přes metr vysoká a působila obzvlášť mohutně. Kamarád mi řekl, to je „akvadukt“, ale v tu chvíli jsem o tom nepřemýšlel a v hlavě mi utkvělo jen, že je to slovo velmi podobné viaduktu, ale viadukt to není.
Po nějaké chvíli jsem si na to opět vzpomněl a zeptal jsem se na rozdíl akvaduktu a viaduktu a zmohl jsem se jen na užaslé „COŽE?“, když mi řekl, že akvadukt je vlastně takový vodní most, tedy nahoře nechodí lidi, nejezdí auta, kola ani vlaky, ale teče tam poklidně voda. A pod tím vším si vesele teče úplně jiný potok. Celý článek
O autorovi
Jmenuji se Jakub Bouček, jsem technický správce a svojí prací pomáhám několika institucím, aby jejich systémy pracovaly bezchybně.
Toto je můj osobní zápisníček o tom, co mě zajímá, nebo co mě štve.-
