Po několika měsících používání jsem shromáždil několik problémů, které se s kartou úzce pojí. Pokud o kartě uvažujete, určitě si článek přečtěte.

Lidský faktor – pokladní

Pro mě osobně bylo největší motivací zdvojené získání Clubcard bodů. Pro to je ale potřeba, aby se při nákupu načetl čárový kód na kartě a zároveň byl nákup touto kartou zaplacen.

Pokladním to ale nikdo neřekl. Většina z nich ani netuší, že něco takového existuje. Naprosto všechny pokladní (a to opravdu všechny) kartu chápou jako platební, ale nenačtou vám čárový kód Clubcard (přicházíte tím o body). Musel jsem se naučit důrazně na to upozorňovat a důsledně na tom trvat.

Jeden podkladní se se mnou začal dokonce dohadovat o tom, že touhle kartou nejde platit a odmítal ji použít a teprve až přivolaný manažer situaci napravil.

Možná si myslíte, že hádat se kvůli věrnostním bodům je malichernost. Ale kruci, když mě to téhle nabídky lákali, slibovali, že body budou, tak je kurva chci! Pro Tesco i pro Home Credit je to hodně výnosný, já jsem musel pro získání karty vynaložit značné úsilí, tak ať si Tesco kouká svoje zaměstnance náležitě proškolit.

Dejte si na to pozor. Naštěstí dodatečně lze zavolat na linku 800 222 555 a tam se dodatečného připočtení bodů domáhat.

Snečí faktor – pošta

Vyúčtování probíhá vždy na konci měsíce a tehdy poštou rozesílají Výpis z účtu, na kterém jsou platební podklady. Je rozumné vždy uhradit celou vyčerpanou částku, abyste plně využili bezúročné období.

Moje zkušenost je, že vyúčtování dorazí na hranici splatnosti a je proto obtížné včas zadat platbu. Home Credit sice tvrdí, že vyúčtování posílají nejpozději 10. den v měsíci, ale běžně do mé schránky padne 18. dne v měsíci a to je pouhé dva dny od splatnosti, jednou dokonce dorazil až 27. den. Výpisy jsou podávané hromadně a proto neobsahují razítko pošty, nelze tak jejich tvrzení ověřit.

V souvislosti s tímto problémem jsem se byl s jednou splátkou v prodlení :-(

Není ani možné vyžádat jiný způsob doručování výpisu, například SMS, nebo e-mailem. Přesto se nabízí alternativy, ale vyžadují aktivní přístup klienta. První možností je zavolat na 840 155 155, kde vám operátor údaje z aktuálního vyúčtování vyhledá. Druhou možností je aplikace Můj úvěr, kde lze zjistit stav úvěrového účtu – je však potřeba nejdříve si nechat poslat přihlašovací údaje poštou, na které jsem čekal skoro měsíc.

Zavádějící vyúčtování

V přehledu vyúčtování není celková vyčerpaná částka dostatečně zvýrazněna a naopak je výrazná Minimální splátka a Částka k čerpání (tj. kolik je možno ještě utratit). Je to pochopitelně mírná snaha, aby klient zaplatil co nejméně a tím se vystavil úrokům.

Závěrem

Může to vypadat, že kreditní karta od Home Credit je špatný produkt. To ale nemohu potvrdit. Naopak musím vyzdvihnou několik kladů:

• Smluvní podmínky jsou poměrně jasné a vyrovnané.
• Úroková sazba je vysoká, ale nikoliv likvidační.
• Trochu horší je to se sankčními poplatky, ale s ohledem na minimální splátku 400 Kč není problém se pokutám vyhnout.
• Operátoři na telefonní lince jsou ochotní a mají opravdovou snahu vyhovět.

A teď je to na vás.

Obchodní řetězec Tesco má svůj věrnostní program pro zákazníky nazvaný Clubcard, kdy nákupy sbíráte body, za které jsou pak určité výhody. Postup je klasický – plastová kartička s kódem, který při nákupu předkládáte pokladní.

Před několika měsíci mne v Tescu oslovila slečna s nabídkou kreditní karty Clubcard, tedy rozšíření standardní klubové karty o platební možnosti. Je to přesně ten případ, kdy vám v hlavě začne znít poplach: „bacha, nepodepisovat, tohle bude průser!“. Přirozená podezřívavost mě donutila si vyhledat na webu smluvní podmínky služby a hledal jsem, kde je zrada.

Nejsem právník, ale kromě rozhodčí doložky (která je už tak dobrý důvod takovou smlouvu neuzavřít) byly podmínky poměrně jasné a přijatelné. Kupodivu.

Rád rýpu do podezřelých věcí v naději, že se trochu odkopou a ukážou co shnilého se v nich skrývá. Poslal jsem tedy poptávkový dotaz do Tesca, aby mi zavolali. Ve stanovený čas mi opravdu zavolal mladý pán a ochotně mi odpovídal na moje otázky, až jsem souhlasil, že to zkusím. Následovalo něco, co jsem ještě nezažil – pán potřeboval můj souhlas se zpracováním osobních údajů a do telefonu mi přečetl zdlouhavý příběh o tom, jak budou s mými údaji zacházet komu všemu je smí poskytnout (Solus) a následně si vyžádal moji zřetelnou odpověď, že jsem podmínkám porozuměl a že s nimi souhlasím. Rozhovor byl samozřejmě nahráván a bude sloužit jako důkaz o podání mého souhlasu. V dalších asi 20 minutách jsem odpovídal na otázky ohledně mé finanční situace a ověření rodného čísla v Solusu.

To bych nebyl já, abych věci nekomplikoval. Když jsem měl nadiktovat číslo a datum vydání OP, tak jsem se zarazil. Jsem OSVČ a podílník s.r.o., takže moje jméno, adresa, datum narození, rodné číslo a finanční situace jsou údaje v podstatě veřejné (aneb jakýkoliv informovaný trouba je získá), ale tohle už na mě bylo moc.  Je rozdíl takové údaje vyplnit do úředního formuláře a nebo je diktovat do telefonu.

Nechtělo se mi jen tak zahodit půlhodinový rozhovor a také mě zajímalo, co bude dál. Potřeboval jsem si srovnat v hlavě, jestli mi to za to stojí a zvážit rizika. Požádal jsem tedy, aby by mi zavolal za půl hodiny – v tom byl ale značný háček, protože součástí hovoru byl můj informovaný souhlas se zprac. OÚ a jeho přerušením by se tohle jednoznačné provázání rozpadlo. Nakonec to ale šlo, během půl hodiny jsem si dohledal různé informace a pročetl jsem si, jak je to s riziky uzavřením smluv na dálku; pán na druhém konci telefonu mezitím asi našel návod, jak navázat přerušený rozhovor, zavolal mi a po delší protokolární vsuvce jsme proceduru dokončili.

Následovalo osobní předání smlouvy, kterou mi kurýr přivezl až domů. Smlouva je dlouhá, vcelku přehledná. Překvapilo mě, že je poměrně férová – 14denní možnost odstoupení (§57 o.z. se na toto nevztahuje), žádné sankce za ukončení smlouvy, dokonce lze smlouvu vypovědět kdykoliv do doby, než bude karta poprvé použita k placení. Zjednodušeně řečeno.

Po dvou týdnech mi karta dorazila. Přes telefon jsem jí aktivoval a nyní jsem jejím uživatelem.

Fakta o kreditní kartě Clubcard

Kartu samozřejmě nevydává Tesco, ale známá společnost Home Credit, a. s.. Karta není vázaná na použití v Tescu, lze ji použít v kterémkoliv obchodu.

Jedná se vlastně o úvěr, který je ale při okamžitém splácení celé dlužné částky bezúročný. První rok je zdarma úplně a může být v dalším, pokud jste v předchozím roce přes kartu otočili alespoň 30.000 Kč. Žádné přímé poplatky zde nejsou. Tedy pokud vždy vše splatíte.

Proč si ji pořídit

Pokud sbíráte Clubcard body, tak při zaplacení touto kartou se body zdvojnásobují. A jak už jsem řekl, pokud splácíte, tak první rok nic neplatíte.

Proč si je nepořídit

Nepořizujte si ji, pokud máte sklony nekontrolovaně utrácet – nebudete stíhat splácet! Úroky jsou velké a pokuty mastné.

Na co si dát pozor

To se dozvíte v dalším díle Tesco, Clubcard a Home Credit – na co si dát pozor.

Upozornění: Článek byl přesunut na nový web www.odstoupení.cz.

Článek České energetické centrum – Jak odstoupit od smlouvy vydaný před dvěma měsíci se těší velké popularitě. Za tu dobu vyvstalo několik podstatných otázek, které se opakovaně objevují v komentářích a také mi je posíláte na e-mail. Velmi se omlouvám těm, kteří se odpovědi nedočkali, dotazů je opravdu hodně a není v mých silách každému jednotlivě odpovídat.

Abych ale trochu pomohl, níže uvádím seznam vašich častých dotazů:

Jaký je rozdíl mezi Výpovědí a Odstoupením?

Odstoupení od smlouvy je vaše právo a máte na něj 30 dní – toto právo je dáno zákonem a České energetické centrum si jej nemůže nijak podmiňovat a zpoplatňovat. Když správně a včas podáte Odstoupení, nemůže po vás energetické centrum požadovat žádnou platbu ani sankci.

Výpověď už je horší a v tomto případě i poměrně drahá. Výpověď je smluvní ukončení smlouvy a v VOP (všeobecných obchodních podmínkách) je stanovena výpovědní lhůta a výpočet smluvní sankce.

Mohu podat Odstoupení i po 30 dnech

Ne. České energetické centrum nemusí akceptovat Odstoupení doručené po 30. dni ode dne podpisu. Pozor na slovíčko „doručené“ – není rozhodující datum odeslání, ale datum, kdy bylo odstoupení doručeno do sídla Českého energetického centra. Počítejte tedy alespoň tři pracovní dny na doručení, raději ještě víc.

Po této lhůtě už můžete podat pouze Výpověď, která už ale může být postižena sankcí!

Musím Odstoupení poslat poštou?

Ve vlastním zájmu ano. Teoreticky je možné odstoupení provést třeba e-mailem, ale nebudete mít žádný právně uznatelný důkaz o odeslání a doručení Odstoupení.

Dopiš pošlete s Dodejkou. Opakuji: s Dodejkou – nikoliv pouze doporučeně. Právě dodejka se vám vrátí s podpisem pracovníka Českého energetického centra a datem doručení dopisu a to je váš jediný důkaz, že Odstoupení bylo doručeno včas.

Musím formuláře s Odstoupením a Odvoláním výpovědi upravovat?

Ano! Formulář je připraven pouze pro obyvatele Prahy. Spoléhám na Váš zdravý rozum, že si formuláře upravíte pro své potřeby.

Na co je potřeba dát pozor:

• Adresa a název Českého energetického centra se v různých krajích může lišit – opravte ji podle údajů na smlouvě.
• Údaj „V Praze dne“ si opravte podle města, kde Odstoupení sepisujete.

Odvolání výpovědi je připravenou pro pražské společnosti PRE a Pražská plynárenská – mimo Prahu ale působí E.ON a ČEZ. Pochopitelně je třeba odvolání zaslat těm společnostem, které Vám nyní dodávají elektrickou energii! Jejich adresu najdete na smlouvách, nebo na posledním vyúčtování.

Na co musím dát pozor?

• Aby údaje v odstoupení byly správně podle sepsané smlouvy. Špatně vyplněné odstoupení může být zamítnuto a než se o tom dozvíte, bude 30 dní pryč.
• Aby byl dopis zaslán včas a na správnou adresu – tedy na adresu společnosti uvedenou na smlouvě Českého energetického centra.

Kde najdu všechny podmínky a co všechno jsem se Smlouvou podepsal(a)?

Takzvané Všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP) by měly být v deskách, který vám před zástupce při podpisu smlouvy. Pokud nemůžete podmínky najít, můžete jejich znění stáhnout z webových stránek Českého energetického centra.

Jak vysoká bude sankce za výpověď?

Podle VOP je sankce za předčasnou výpověď stanovena jako „jako součin jedné dvanáctiny předpokládané roční spotřeby Zákazníka, počtu měsíců do skončení Smlouvy a částky 1000 Kč/MWh“. Nejsem z toho právě moudrý. Nevím, podle čeho je stanovena předpokládaná roční spotřeba. Ale zkusme příklad:

• roční spotřebu stanovíme například na 3MWh, tedy 1/12 = 0,25 MWh.
• do konce vaší 5leté smlouvy zbývají 4 roky a 10 měsíců =  58 měsíců,

Výsledný je vzorec je 0,25 × 58 × 1 000 = 14 500 Kč.Výsledek si ale nejsem jist, pokud toto čte někdo znalejší, prosím o připomínky.

Kde najdu číslo smlouvy?

Číslo smlouvy je předtištěné nahoře na smlouvě a je ve tvaru např.: LE123456.

Obchodní zástupce si odnesl moje podklady a nevrátil je

Pokud se Vám jej nepodaří kontaktovat, obraťte se na Policii.

Zástupce mi lhal, lze se bránit?

Pokud máte pocit, že Vás zástupce úmyslně uvedl do omylu, obraťte se na Policii a oznamte podvodné jednání zástupce.  Vemte s sebou smlouvu – z evidence Českého energetického centra jej Policie bude moci kontaktovat.

Pokud víte i o dalších lidech, které daný zástupce oklamal, pak podejte oznámení společně.

Mohu nějak pomoci dalším poškozeným?

Pokud problematice trochu rozumíte, můžete lidem ve svém okolí poradit, jak se mohou bránit, případně jim poslat tuto stránku.

Pokud obchodní zástupci škodili i ve vašem okolí, můžete varovat ostatní lidi pomocí informačního letáku. Můžete použít například tento:

• Leták – Varování před obchodními zástupci Českého energetického centra
• Leták – Varování před obchodními zástupci Českého energetického centra

Důrazně apeluji na Vaši slušnost: nevylepujte plakáty na místa, kde nemají být (zastávky, veřejné osvětlení), neobtěžujte jimi a poctivě vyplňte svoje jméno ve spodní části a také je po několika dnech ukliďte!

A dál?

Tento článek budu postupně doplňovat.

Jednou jsem přesto sedl do za volant pěkně na šrot. Bylo to před pár lety,  začínal jsem bydlet v Pardubicích – Svítkově. Toho večera přišla nečekaná návštěva původem z dalekých krajů (BTW: chtělo by to někdy zopakovat, jestli to čtete :) ), slovo dalo slovo a ani si nepamatuji, jak jsem se dostal do postele.

Druhý den ráno na mě budík přes hodinu pokřikoval, první myšlenka po probuzení byla „Kruci jdu pozdě!“. Rychle jsem se oblékl a vyrazil jsem autem do města. Stres ze zpoždění a pořádné okno mi úplně zakryly vzpomínku na předchozí večer.

Jel jsem opilý a nevěděl jsem to.

Byl bych přísahal, že auto má poruchu. Rozbité řízení, něco s brzdama a spojka zabírala nezvykle. Úzká ulička za benzínkou byla ještě užší a v ostré zatáčce jsem najel na obrubník. Sakra, vždyť tu jezdím každý den, co se to děje?!

Rovinka kolem Závodiště byla bez problému, ty však nastaly na křižovatkách nadjezdu u Parama. Ostře doleva, pak oblouček z kopce s jemným dobrzděním k semaforu a ostře doprava – ideální příklad, který se trochu nepovedl, protože první odbočku jsem o dva metry přejel, jemné dobrzdění provázelo skřípění gum a jen ta pravotočivá na konci vyšla dobře.

V tom mi to došlo. V dálce přede mnou zablikaly modré majáky a já se rozvzpomněl.

Mimochodem, všimli jste si taky, jak vás policejní auta dokážou občas přimět k tomu, abyste si zkontrolovali, jestli svítíte a nejedete moc rychle? Přitom stačí, když poklidně projede kolem.

Policejní hlídka několik metrů přede mnou naštěstí řešila nějakou dopravní nehodu, takže si mě nikdo nevšiml, ale znáte ten pocit, že na vás všichni civí… Na nejbližším parkovišti jsem auto zastavil a zbytek šel pěšky.

Je zajímavé, že chůze mi problém nedělala a ani další běžné činnosti nebyly ovlivněny. Vysvětluji si to tak, že při řízení jsou účinky alkoholu mnohem intenzivnější na citlivost a přesnost.

A proto si nedám ani malé pivo, díky.

Upozornění: Článek byl přesunut na nový web www.odstoupení.cz.

„Dobrý den, přišla jsem Vám zlevnit elektřinu a plyn.“, s takovou úvodní větou v současné době desítky obchodních zástupců Českého energetického Centra obcházejí pražské byty.

Vydávají se za zaměstnance PRE a PP, popřípadě svůj skutečný původ tak nějak mlčky nesdělí a zákazníka cíleně nechají v omylu, že zastupují úplně jinou společnost.

Chvíli si se zákazníkem povídají, různě jej rozptylují „jé, to je krásné tetování, Vy máte tetovací salón? Ne?! Ale to byste měla, vážně Vám to jde…“, vetřou se do jeho přízně „máte úžasně zařízený byt, kde jste to kupovala?“

A když má zákazník dostatečně rozbitou pozornost: „dobře, tak tady mi to podepište a to bude všechno. Tááák, děkuji, nashledanou…“

Zákazník si potom pročítá, co vlastně podepsal a nestačí se divit. Zlevněná elektřina? I kdepak, je to úplně nová smlouva s úplně jiným dodavatelem, ve kterém dokonce zákazník souhlasí s výpovědí u současných dodavatelů a nesmí tomu nijak bránit.

Závazek je samozřejmě vázaný na několik let, na je výběr 2, 3, nebo 5 let – zástupce samozřejmě zaškrtnul 5 let, nikoho se neptal. Předčasné ukončení je postihováno pokutou v řádu tisíců.

Levnější elektřina sice bude, ale o pár korun, ale další poplatky jsou neúměrně vysoké – aneb není sleva zadarmo, že? Například sankce 100 Kč za jakoukoliv upomínku, které si České energetické centrum účtuje, mi osobně přijde zbytečná. A náhodou hned první zálohová faktura se kdesi ztratí, takže hned první upomínka a 100 Kč je v kapse.

Toliko jsou zkušenosti několika desítek lidí, kteří se nechali zblbnout, upsali se pro České energetické centrum a doplatili na to. Nemáte-li zrovna co na práci, můžete se těmito referencemi dosyta probírat na internetu – ale předem varuji, je to na dlouhé a nezáživné čtení.

• České energetické centrum – server Poraď.cz
• ČEC (České energetické centrum) – server Rodina.cz
• Komentáře k firmě: České Energetické Centrum: Alternativní dodavatel elektrické energie a plynu – server abcfiles.cz
• České Energetické Centrum a.s.? – server Poradte.cz
• s trochou námahy i v diskuzi pod článkem Noví obchodníci způsobili revoluci v energetice – Hospodářské noviny
• a prostě Google.

Odstoupení od smlouvy

Pokud s Vámi obchodní zástupce sepsal smlouvu u Vás doma, máte podle § 57 občanského zákoníku právo od smlouvy odstoupit do 7 dní. V určitých případech, jako je tento, lhůta na odstoupení od smlouvy činí 30 dní, což je uvedeno i v podmínkách, které máte přiloženy.

Pokud chcete odstoupit od smlouvy v uvedené lhůtě, můžete využít tohoto formuláře:

• Odstoupení od Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny

Odstoupení zašlete doporučeně s dodejkou, abyste měli v ruce doklad o jeho převzetí.

Další nezbytné kroky

Nespoléhejte, že podáním odstoupení to končí – České energetické centrum mohlo zareagovat rychleji a podat Vaším jménem výpovědi u současných dodavatelů. Proto je třeba kontaktovat i je:

• Odvolání výpovědi zákazníkem – pro dodavatele PRE
• Odvolání výpovědi zákazníkem – pro dodavatele Pražská plynárenská

Správnost a úplnost formulářů byla konzultována s jednotlivými dodavateli, popřípadě jsem vycházel ze vzorů, které dodavatelé mají na webových stránkách.

Jakékoliv zkušenosti k tomuto tématu uvítám v komentářích.

Dodatek

Pokud máte problém s otevřením příloh, můžete zkusit ještě verze pro starý Word:

• Odstoupení od Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny
• Odvolání výpovědi zákazníkem – pro dodavatele PRE
• Odvolání výpovědi zákazníkem – pro dodavatele Pražská plynárenská

a nebo PDF (které se ale nedá upravit):

• Odstoupení od Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny
• Odvolání výpovědi zákazníkem – pro dodavatele PRE
• Odvolání výpovědi zákazníkem – pro dodavatele Pražská plynárenská

Upozornění: Vaše časté dotazy jsem pro přehlednost rozepsal do dalšího samostatného článku: České energetické centrum – časté otázky. Článek obsahuje důležitá doplnění a informace, které byste měli vědět, než začnete formuláře vyplňovat.

Upozornění: Po dohodě s právním zástupcem pachatele je nyní tento článek zbaven konkrétních údajů – zejména skutečné jméno pachatele je nyní nahrazeno jeho přezdívkou Chandler. Pokud byste měli podezření, že Vás tato osoba poškozuje či obtěžuje, neváhejte se na mne obrátit a kontaktujte mne na e-mailu jakub@boucek.info, nebo na telefonu 608 25 94 97.
Informace k případu neposkytuji bezdůvodně.

Je to 21-letý mladík z Pardubic, který si říká Chandler. Ten člověk je mnou naprosto posedlý.

Skoro každý den dokáže strávit několik hodin tím, že:

• se za mě vydává a mým jménem si píše s chlapci v Gay seznamkách,
• píše nesmyslné komentáře na můj blog,
• pokouší se hádat heslo do administrace blogu,
• opakovaně žádá o zaslání hesla (přichází na můj e-mail),
• píše nesmyslné a urážlivé texty na moje fórum,
• pokouší se na fóru registrovat pod různými jmény,
• vandalizuje komunitní služby (wiki, aj.) které jsou se mnou nějak spojeny,
• registruje můj e-mail do různých newsletterů (asi neví, že bez potvrzení to nefunguje),
• posílá mi nesmyslné a urážlivé e-maily,
• a vůbec se chová jako společenký dobytek!

Na svých webových stránkách monitoruji jeho pohyb a vychází z toho zajímavé počty:

• Prosinec 2009 – 10355 kliknutí *)
• Leden 2010 – 30696 kliknutí *)
• Únor 2010 – 33789 kliknutí *)
• Březen 2010 – 7696 kliknutí *)
• Duben 2010 – 2661 kliknutí *)
• Květen 2010 – 28803 kliknutí *)
• Červen 2010 – 7018 kliknutí *)
• Červenec 2010 – 2994 kliknutí *)
• Srpen 2010 – 6809 kliknutí *)
• Září 2010 – 4289 kliknutí *)
• Říjen 2010 – 1735 kliknutí *) – pouze do 16.10.

Kliknutím na jméno měsíce zobrazíte grafické rozložení času, ve kterém mě Chandler obtěžuje. Všimněte si, zejména toho, že Chandler tímto dokáže trávit opravdu celý den. Je to nejspíš znuděný hoša, který vysedává celé dny u počítače a nemá nic lepšího na práci.

Abych nebyl nařčen, můžete si stáhnout kompletní log (pozor, 46 MB!) s podrobným výpisem všech akcí z logu.

Důležitá poznámka:

Výše uvedená čísla je pouhý zlomek toho, co Chandler ve skutečnosti páchá. Od 4.6. jsou totiž jeho IP adresy zabanovány a Chandler proto provádí svoje prasárny přes anonymizéry a tyto akce nejsou v logu zachyceny.

*) @St3v3nCz lehce popíchl a mě došlo – čísla jsou tzv. hity, takže při načtení 1. stránky se započítají i obrázky a css soubory (pak už jsou soubory cachovány). Ale i kdyby skutečná kliknutí představovala jen polovinu hitů, je to mazec.

Nejsem zdaleka první, kdo má s Chandlerem problémy. Chandler si dokázal na internetu znepřátelit mnoho lidí.

Chandlera krásně shrnul Lucaso na GTAfóru (zkráceno, Chandler na fóru vystupoval jako Eddie):

Jedná se o jednoho z ubohých -náctiletých přehlížených děcek, který nemají ještě v životě vybudovaný image tak se snaží zaujmout pozornost alespoň pomocí internetu (na internetu může být králem každý). Vyhrožování stylem – najdu si tě a pošlu na tebe kamarády či partu cikánů, co ti daj nakládačku, že tě vlastní máma nepozná – nebo – hacknu celé gtaforum.cz a pak gtaiv.cz – je jen obranný mechanizmus těchto jedinců, neboť se na nic lepšího nezmůžou a v reálným životě stačí do takového trdla strčit prstem a zlomí nohu a obě ruce.

Takové jedince je nejlépe ignorovat, nebo jim odpovídat stroze ne však cíleně na jejich osobu (každý váš útok se snaží otočit v útok na vás, přičemž věta či její smysl zůstane téměř nezměněn, např. „ty si vážně chudák Eddie“, odpověď Eddieho by poté zněla „nemluv pořád o sobě“ nebo jen „seš chudák no“). Po delší hádce totiž těmto jedincům rychle dojdou slova (mají velmi omezenou slovní zásobu, umějí jen nadávat a používat i-zkratky aby vypadali že jsou „in“) a proto se chytají každé vaší reakce.

Pokud jim neodpovídáte nebo jen stroze, po chvíli nemají co říct a proto buď ztichnou úplně nebo začnou používat jednoslovné výrazy typu „jasně“ apod. Někteří tito jedinci se snaží ventilovat své emoce i pomocí více nicků (mylně si však myslejí že se na to nemůže přijít) a to z důvodu, že pokud se cítí v ohrožení a je zahnán „do kouta“ (například je proti němu více lidí najednou). Protože ale jeho IQ je nižší než aktuální datum, většinou se v této debatě počase ztratí a nechtěně prozradí (ať už přímo či nepřímo) svoji další totožnost. Takovýchto jedinců je bohužel čím dál víc, protože internet se dostává do rukou čím dál mladším jedincům/dětem.

Naprosto dokonale to vystihuje povahu Chandlera. Je bez pochyby, že jakmile si přečte tento článek, začne mi posílat zprávy typu „Boučku, jsi psychopat!“. Ano, naučí se právě nové slovíčko, šikovný chlapec :)

Pokud byste chtěli Chandlerovi něco napsat, můžete mu naspat na jeho web a nebo na e-mail, který naleznete na fóru.

Dá se žít s psychopatem v zádech?

Často se na to lidi ptají. Ano, dá se s tím žít.

Chandler má sice chování společenského dobytka, ale ve skutečnosti pro mne Chandler představuje jen připosránka, který se schovává doma za počítačem – to je jediné místo, kde ze sebe umí dělat hrdinu.

Když poprvé začal Chandler šířit moje údaje do různých inzerátů a seznamek, bylo to pravda nepříjemné. Pak se ale naučíte, že vlastně o nic nejde. Opravdu, je to zvláštní, i když na internetu jsou stovky různých inzerátů s mým jménem a telefonem, které Chandler ve své ubohosti pracně psal, můj život to nijak nemění.

Lidé, kteří mě znají, vědí o co jde. A ti co mě neznají – ať si klidně myslí, že jsem gay. Mě to nezmění a jejich názor je mi u prdele.

Já si rád povídám s lidma. Občas někdo zavolal, že našel inzerát, že třeba prodávám štěňátko. Jsou to milí lidé, povídá se s nimi moc hezky. V srpnu mi dokonce volala slečna z Pardubic. Štěňátko ode mně nedostala, ale zašli jsme spolu na oběd – ukázalo se, že s Chandlerem chodila do školy.

A od té doby, kdykoliv mi Chandler třeba pošle desítky e-mailů, zavřu oči a vzpomenu si na příhody, které mi Jana vyprávěla a hned mám úsměv na tváři.

A s úsměvem jde všechno lépe!

Děkuju, ty můj malej psychopate :)

PS: Chandlerovo pyskování v komentářích budu přesouvat pod tento článek. Ať je pořádek.

PS2: Chandler začal právě na blog vysílat svoje cvičené opičky, aby nám tu napsali, že on je vlastně fajn a vůbec nic takového nedělá. Takové komentáře nebudou v puštěny, pokud dotyčný neuvede své celé jméno, odkud a jak dlouho Chandlera zná a jak si vysvětluje všechny ty jeho prasárny na netu!

Upozornění: Vzhledem k probíhajícímu jednání dočasně odkládám schvalování komentářů u tohoto článku. Nicméně komentáře můžete psát, já si je se zájmem přečtu.
Info: Ke dni 14. 2. 2011 čeká pod článkem 128 komentářů a každý den další přibývají. Všem děkuji za podporu.

Zkrácený odkaz na článek: b0u.cz/psycho

Jednoznačně nejúspěšnější články na tomto blogu byly Změna hesla do ICQ a Krychlič, legenda Pardubic.

Dá se to poznat snadno. Obrovské množství komentářů a kopie článků na různých webech.

Píšu pro lidi, píšu pro radost. Nevadí mi, že se moje články kopírují a objevují se v různých webech.

Ale myslím, že slušnost by bylo alespoň se dovolit, nebo mi poslat mail s informací. A nebo – ať nežeru – vložit pod článek poznámku „Převzato z Nekuřáckého kupé, autor: Jakub Bouček“ a odkaz na jakub-boucek.cz/blog/.

Tak příště, jo?

Jistě máte blízkého člověka, za něhož byste byli ochotni dýchat a zaručili byste se za něj čímkoliv. Může to být matka, manželka, syn, bratr, kolega, nejlepší přítel, … kdokoliv.

Kdyby takový člověk za vámi přišel, že potřebuje půjčit velkou sumu peněz, nebo vám slíbil, že na vás po pěti letech přepíše své nové Ferrari, jestliže s ním budete splácet polovinu splátek a vy byste si plácli, je pravděpodobné, že by dohoda zůstala „na hubu“. On by vás nikdy nezradil. Vy si přece můžete věřit, ne?

NE!

Ne, nechci říkat, že všichni lidé jsou svině, ale nikdy nevíte co bude zítra! A lidé jsou jen lidé.  A lidé jsou ovlivnitelní.

Věci se můžou změnit. Přestavte si, že váš blízký dostane práci v jiném městě, nebo mu onemocní příbuzný, nebo dostane nového kolegu – prostě najednou se již nevídáte každý den, ale třeba jen o víkendu. Váš blízký však nyní vídá každý den někoho jiného, třeba kolegu z práce. Chodí spolu na oběd a povídají o svých životech – dřív nebo později se proflákne, že vás pojí slib.

Slib, za který teď vy tvrdě platíte, ale své ovoce sklidíte později.

Kolega ale vašeho přítele začne ovlivňovat. Nenápadně překrucuje vaše slova, ukazuje vaše špatné stránky. Když pak jednou dvakrát nepřijdete na pivo, zavoláte příteli, že jste bohužel museli zůstat v práci, najednou je z toho, „raději sedí v kanceláři, než by s tebou mluvil, tohle není dobrý kamarád“. Ale jedna vlašťovka jaro nedělá. Jenže pokud tohle někdo poslouchá každý den, člověkem to pohne.

Vy o ničem nevíte, nemůžete se bránit. Každý má své špatné stránky. A i na ty nejmenší existuje dostatečně silná lupa. Může se tak stát, že váš přítel náhle vidí i ty vaše stránky, kterých si nikdy předtím nevšiml.

Z dobrého přátelství zůstanou rozpaky. Ze slibů jen slovo proti slovu.

Pak už je jen krůček k tomu, aby se sliby změnily na sladké: „Víš co, Sašo? Jdi do prdele!“.

Pokud nemáte písemnou smlouvu, nebo svědky, stojíte před prohranou bitvou. Hádky nikam nevedou a soudy nic nezmůžou. Jste v háji.

Závěrem

Věřte. Ale nedopusťte, aby vaše důvěra byla slepá!

Lidé nemusí být zlí, ale jsou ovlivnitelní!

Ano, odcházím z Pardubic. Ne dnes, ne ani zítra, ale brzo. Důvod je prostý – lidi.

Od poloviny loňského roku opouštějí Pardubice všichni mí přátelé, kolegové i slečna sousedka (sousedka se teda z Irska vrátila zpět, to mi statistiku trochu kazí, nojo :)

Večery v Pardubicích se tak stávají den ode dne chmurnější a smutnější, protože není pořádně koho vytáhnout na pivko.

Naopak v Praze řeším povětšinou problém přesně opačný – ostatní jsou v bilcu, zatímco  já sedím zalezlý v Pardubicích.

Byt v Pardubicích mám jen pronajatý, práci můžu dělat kdekoliv, v Praze bydlet kde mám a koneckonců i té práce se tam najde víc (ne, že bych ji hledal, tahle mi šlape na paty sama už několik let). Přestěhování nic nebrání.

Že se Pardubice stávají neperspektivní, tuším již téměř rok. Dlouho jsem zvažoval přesun do Plzně, mělo to však nějaká ta „ale“: Ale v Plzni je větší zima. Ale v Plzni člověk musí jezdit tramvají, busem nebo autem. Ale Plzeň vypadá jako velkoměsto.  Ale vlaková doprava Praha-Plzeň je tragická.

Možná bych to měl trochu rozvést:

• V Plzni je větší zima – možná subjektivní, ale ten pocit je příliš silný,
• V Plzni se musí jezdit – stejně jako v Praze, různé strategické body jsou rozesety po celém městě. Pardubice jsou příkladem opaku, centrum Pardubic tvoří asi 500 m dlouhá třída Míru, v jejíž těsné blízkosti jsou všechny důležité úřady, obchody a restaurace – v 90% lze všechny záležitosti vyřídit právě zde. Zbytek města je v klidném stylu – tuhle krámek, támhle obchůdek, mezi domy hřiště, v okolí Polabin i velký kus luk a kousek lesu, sem tam jezírka a mrtě labutí a kachen.
• Plzeň vypadá jako velkoměsto – ať už ta věta zní jakkoliv hloupě, je to pravda. S výjimkou několika míst, kam jsem v milé společnosti zavítal, je Plzeň městem a nesnaží se to skrývat. A to je právě škoda.
• Vlaková doprava Praha-Plzeň je tragická – auto ani autobus není má volba a vlaky bohužel jedou tutéž cestu skoro dvojnásobek – což je také dvojnásobek toho, co jsem ochoten pravidelně ve vlaku trávit.

Všechno jsou to drobnosti, přesto je tu jedno ALE, které přebije všechna ostatní: Když jsem poprvé vystoupil v Pardubicích a procházel jsem se jimi, tiše jsem se do nich zamilovával každým krokem. Tenhle pocit jsem v Plzni neměl.

Na Pardubice budu mít mnoho velkých vzpomínek. Byla to zkušenost, kterou bych neměnil. A kdo nikdy neokusil změnit na několik týdnů lokál o několik stovek km, ten by měl hořce litovat (jet na víkend na Slovensko lyžovat, asi tušíte, není ono).

V Pardubicích jsem poznal mnoho lidí, dobrých i zlých. Poznal jsem, že bručouni mohou mít charakter, že nejlepší kamarád může být převlečená svině, co dokáže naštvaná „mafie“, proč se říká „pro dobrotu na žebrotu“, jak bolí ztráta nejdražšího přítele, jak založit a provozovat firmu a proč se nevyplatí ignorovat špatná tušení.

Prostě až se vrátím, připravte se na nikdy nekončící řeči typu: „Jo, to tenkrát v Pardubicích…“

Moje rozhodnutí není definitivní, může se snadno změnit. Stačí pár přátel nebo jedna přítelkyně.

Podobná hnutí a aktivity mě běžně nechávají chladným, ale toto téma je už v posledních dnech tak rozvířené, až kontroverzní, že jsem neodolal a musel jsem se jít na projednávání podívat. Osobně se mi projekt spalovny v takové blízkosti také nelíbí, takže nakonec to nebyla jen moje zvědavost – šel jsem svojí přítomností vzkázat také své „ne“.

Má očekávání nebyla jinak vysoká, tušil jsem splašené výkřiky, explicitní plivání prázdných argumentů a projev davového šílenství. Očekával jsem, že nadpoloviční většina přítomných v davu si půjde jen zakřičet „na ty bohatý šmejdy“ a zatímco dole bude probíhat snaha o jednání, zatímco v tribunách se bude ozývat scestné skandování.

Zde si dovolím malou odbočku: V pardubické ČEZ aréně jsem byl naposledy před několika lety na hokeji. Od té doby mám velkou antipatii ke všem aktivním fanouškům hokeje a obecně všem, co mají s ČEZ arénou něco společného.

Říkejte si co chcete, ale desítka lidí, kterých jsem si velmi vážil  se prostě v davu začala chovat jako banda sebestředných kreténů, co jen řvou, skáčou a lijou kolem sebe pivo. Koukají se přitom na dvě desítky upocených hráčů, kteří potí krev a když dají branku, všichni skáčou jak idioti – přitom sami nikdy hokejku v ruce nedrželi. Pak vyjdou na ulici, řvou, dělají bubu na ustrašený důchodce na zastávkách a po nich potopa. Tolik na vysvětlenou.

Dorazil jsem v době, když právě projednávání začínalo. Lidé se do tribun řinuli plnými proudy a pozorně poslouchali průběh projednávání. Tou dobou ještě lidé dělali „Pšššt! Neruš!“.

Dole dostal slovo mluvčí za společnost, která spalovnu hodlá prosadit (jména mi neutkvěla).  Začal projekt obhajovat a dav šílel.

Po dlouhých 15 minutách začali dostávat slovo zastupitelé kraje a přilehlých měst. Tehdy jsem pochopil, že to lidé myslí vážně a nepřišli si jen „hodit vajíčko“.

Víte, já se v takových to situacích vyžívám v pozorování lidí – lidí silně rozladěných a v davu. Můj dnešní odhad je, že tak 90% lidí vědělo, proč přišli a proti čemu vlastně protestují – zbylých 10% byli různé dovlečené přítelkyně, nebo děti, co se děsně nudili a nebo „pomalejší“ kteří dokázali upřeně hodinu pozorovat polomrtvou mouchu v půllirtu a pak zakřičeli „fůůůj“ když dav zařval „fůůůj!“.  Řekl bych dobré skóre.

A jaký že mám názor na spalovnu?! Inu. Nemám vzdělání, abych posoudil skutečný stav věci, ale jedno vám řeknu: Své protesty nepronášeli jen řadoví občané, ale zastupitelé obcí, vědci a vzdělaní lidé a měli pěkně kousavé otázky, na které nikdo z navrhovatelů nedokázal zpříma odpovědět.

Na povrch vyplouvala jedna nejasnost za druhou. Zmatené studie, chybějící materiály. Nulová lokalizační studie – nikdy by nemohla dovolit budovat spalovnu 300 m od obcí. Toto má být spalovna nebezpečných odpadů, ale navrhovatelé se neustále odvolávali, jak přece neškodné jsou další spalovny v ČR – jenže ty jsou obyčejné komunální. Přítomní chemici poukazovali na nutnost spalování v teplotách nad 1200° C, zatímco v návrhu je spalování při teplotě 1100° C. Modernizace současné spalovny není v podstatě modernizace, ale nová výstavba, protože současná spalovna je několik let mimo provoz. Omezení na svoz odpadu nejvýše z 50 km vzdálených krajů neodpovídá popisovanému pokrytí měst a dále se jedná pouze o dočasné omezení, protože pokud budou plnit emisní limity a požádají o rozšíření oblasti, stát nebude mít důvod (a tím pádem možnost) žádost zamítnout – nic jim tak nebude bránit svážet odpad z Rakouska. Jaké jsou plány pro případ havárie? Jak se bude řešit skladování nebezpečných látek? Jak se bude chránit katalyzační filtr před katalyzačními jedy? Údajně nejmodernější postupy a technologie odpovídají běžným postupům známým ze běžných spaloven komunálního odpadu starých mnoho let. A desítky dalších nejasností, na které nebyla uspokojivá odpověď…

Jsem laik, momentálně tím vším hodně zaskočený, možná kapku zmanipulovaný.

Mám z toho ale takový ten neurčitý pocit, že tohle bude ještě pěkný prů…