Upozornění: Článek byl přesunut na nový web www.odstoupení.cz.

Článek České energetické centrum – Jak odstoupit od smlouvy vydaný před dvěma měsíci se těší velké popularitě. Za tu dobu vyvstalo několik podstatných otázek, které se opakovaně objevují v komentářích a také mi je posíláte na e-mail. Velmi se omlouvám těm, kteří se odpovědi nedočkali, dotazů je opravdu hodně a není v mých silách každému jednotlivě odpovídat.

Abych ale trochu pomohl, níže uvádím seznam vašich častých dotazů:

Jaký je rozdíl mezi Výpovědí a Odstoupením?

Odstoupení od smlouvy je vaše právo a máte na něj 30 dní – toto právo je dáno zákonem a České energetické centrum si jej nemůže nijak podmiňovat a zpoplatňovat. Když správně a včas podáte Odstoupení, nemůže po vás energetické centrum požadovat žádnou platbu ani sankci.

Výpověď už je horší a v tomto případě i poměrně drahá. Výpověď je smluvní ukončení smlouvy a v VOP (všeobecných obchodních podmínkách) je stanovena výpovědní lhůta a výpočet smluvní sankce.

Mohu podat Odstoupení i po 30 dnech

Ne. České energetické centrum nemusí akceptovat Odstoupení doručené po 30. dni ode dne podpisu. Pozor na slovíčko „doručené“ – není rozhodující datum odeslání, ale datum, kdy bylo odstoupení doručeno do sídla Českého energetického centra. Počítejte tedy alespoň tři pracovní dny na doručení, raději ještě víc.

Po této lhůtě už můžete podat pouze Výpověď, která už ale může být postižena sankcí!

Musím Odstoupení poslat poštou?

Ve vlastním zájmu ano. Teoreticky je možné odstoupení provést třeba e-mailem, ale nebudete mít žádný právně uznatelný důkaz o odeslání a doručení Odstoupení.

Dopiš pošlete s Dodejkou. Opakuji: s Dodejkou – nikoliv pouze doporučeně. Právě dodejka se vám vrátí s podpisem pracovníka Českého energetického centra a datem doručení dopisu a to je váš jediný důkaz, že Odstoupení bylo doručeno včas.

Musím formuláře s Odstoupením a Odvoláním výpovědi upravovat?

Ano! Formulář je připraven pouze pro obyvatele Prahy. Spoléhám na Váš zdravý rozum, že si formuláře upravíte pro své potřeby.

Na co je potřeba dát pozor:

• Adresa a název Českého energetického centra se v různých krajích může lišit – opravte ji podle údajů na smlouvě.
• Údaj „V Praze dne“ si opravte podle města, kde Odstoupení sepisujete.

Odvolání výpovědi je připravenou pro pražské společnosti PRE a Pražská plynárenská – mimo Prahu ale působí E.ON a ČEZ. Pochopitelně je třeba odvolání zaslat těm společnostem, které Vám nyní dodávají elektrickou energii! Jejich adresu najdete na smlouvách, nebo na posledním vyúčtování.

Na co musím dát pozor?

• Aby údaje v odstoupení byly správně podle sepsané smlouvy. Špatně vyplněné odstoupení může být zamítnuto a než se o tom dozvíte, bude 30 dní pryč.
• Aby byl dopis zaslán včas a na správnou adresu – tedy na adresu společnosti uvedenou na smlouvě Českého energetického centra.

Kde najdu všechny podmínky a co všechno jsem se Smlouvou podepsal(a)?

Takzvané Všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP) by měly být v deskách, který vám před zástupce při podpisu smlouvy. Pokud nemůžete podmínky najít, můžete jejich znění stáhnout z webových stránek Českého energetického centra.

Jak vysoká bude sankce za výpověď?

Podle VOP je sankce za předčasnou výpověď stanovena jako „jako součin jedné dvanáctiny předpokládané roční spotřeby Zákazníka, počtu měsíců do skončení Smlouvy a částky 1000 Kč/MWh“. Nejsem z toho právě moudrý. Nevím, podle čeho je stanovena předpokládaná roční spotřeba. Ale zkusme příklad:

• roční spotřebu stanovíme například na 3MWh, tedy 1/12 = 0,25 MWh.
• do konce vaší 5leté smlouvy zbývají 4 roky a 10 měsíců =  58 měsíců,

Výsledný je vzorec je 0,25 × 58 × 1 000 = 14 500 Kč.Výsledek si ale nejsem jist, pokud toto čte někdo znalejší, prosím o připomínky.

Kde najdu číslo smlouvy?

Číslo smlouvy je předtištěné nahoře na smlouvě a je ve tvaru např.: LE123456.

Obchodní zástupce si odnesl moje podklady a nevrátil je

Pokud se Vám jej nepodaří kontaktovat, obraťte se na Policii.

Zástupce mi lhal, lze se bránit?

Pokud máte pocit, že Vás zástupce úmyslně uvedl do omylu, obraťte se na Policii a oznamte podvodné jednání zástupce.  Vemte s sebou smlouvu – z evidence Českého energetického centra jej Policie bude moci kontaktovat.

Pokud víte i o dalších lidech, které daný zástupce oklamal, pak podejte oznámení společně.

Mohu nějak pomoci dalším poškozeným?

Pokud problematice trochu rozumíte, můžete lidem ve svém okolí poradit, jak se mohou bránit, případně jim poslat tuto stránku.

Pokud obchodní zástupci škodili i ve vašem okolí, můžete varovat ostatní lidi pomocí informačního letáku. Můžete použít například tento:

• Leták – Varování před obchodními zástupci Českého energetického centra
• Leták – Varování před obchodními zástupci Českého energetického centra

Důrazně apeluji na Vaši slušnost: nevylepujte plakáty na místa, kde nemají být (zastávky, veřejné osvětlení), neobtěžujte jimi a poctivě vyplňte svoje jméno ve spodní části a také je po několika dnech ukliďte!

A dál?

Tento článek budu postupně doplňovat.

Upozornění: Článek byl přesunut na nový web www.odstoupení.cz.

„Dobrý den, přišla jsem Vám zlevnit elektřinu a plyn.“, s takovou úvodní větou v současné době desítky obchodních zástupců Českého energetického Centra obcházejí pražské byty.

Vydávají se za zaměstnance PRE a PP, popřípadě svůj skutečný původ tak nějak mlčky nesdělí a zákazníka cíleně nechají v omylu, že zastupují úplně jinou společnost.

Chvíli si se zákazníkem povídají, různě jej rozptylují „jé, to je krásné tetování, Vy máte tetovací salón? Ne?! Ale to byste měla, vážně Vám to jde…“, vetřou se do jeho přízně „máte úžasně zařízený byt, kde jste to kupovala?“

A když má zákazník dostatečně rozbitou pozornost: „dobře, tak tady mi to podepište a to bude všechno. Tááák, děkuji, nashledanou…“

Zákazník si potom pročítá, co vlastně podepsal a nestačí se divit. Zlevněná elektřina? I kdepak, je to úplně nová smlouva s úplně jiným dodavatelem, ve kterém dokonce zákazník souhlasí s výpovědí u současných dodavatelů a nesmí tomu nijak bránit.

Závazek je samozřejmě vázaný na několik let, na je výběr 2, 3, nebo 5 let – zástupce samozřejmě zaškrtnul 5 let, nikoho se neptal. Předčasné ukončení je postihováno pokutou v řádu tisíců.

Levnější elektřina sice bude, ale o pár korun, ale další poplatky jsou neúměrně vysoké – aneb není sleva zadarmo, že? Například sankce 100 Kč za jakoukoliv upomínku, které si České energetické centrum účtuje, mi osobně přijde zbytečná. A náhodou hned první zálohová faktura se kdesi ztratí, takže hned první upomínka a 100 Kč je v kapse.

Toliko jsou zkušenosti několika desítek lidí, kteří se nechali zblbnout, upsali se pro České energetické centrum a doplatili na to. Nemáte-li zrovna co na práci, můžete se těmito referencemi dosyta probírat na internetu – ale předem varuji, je to na dlouhé a nezáživné čtení.

• České energetické centrum – server Poraď.cz
• ČEC (České energetické centrum) – server Rodina.cz
• Komentáře k firmě: České Energetické Centrum: Alternativní dodavatel elektrické energie a plynu – server abcfiles.cz
• České Energetické Centrum a.s.? – server Poradte.cz
• s trochou námahy i v diskuzi pod článkem Noví obchodníci způsobili revoluci v energetice – Hospodářské noviny
• a prostě Google.

Odstoupení od smlouvy

Pokud s Vámi obchodní zástupce sepsal smlouvu u Vás doma, máte podle § 57 občanského zákoníku právo od smlouvy odstoupit do 7 dní. V určitých případech, jako je tento, lhůta na odstoupení od smlouvy činí 30 dní, což je uvedeno i v podmínkách, které máte přiloženy.

Pokud chcete odstoupit od smlouvy v uvedené lhůtě, můžete využít tohoto formuláře:

• Odstoupení od Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny

Odstoupení zašlete doporučeně s dodejkou, abyste měli v ruce doklad o jeho převzetí.

Další nezbytné kroky

Nespoléhejte, že podáním odstoupení to končí – České energetické centrum mohlo zareagovat rychleji a podat Vaším jménem výpovědi u současných dodavatelů. Proto je třeba kontaktovat i je:

• Odvolání výpovědi zákazníkem – pro dodavatele PRE
• Odvolání výpovědi zákazníkem – pro dodavatele Pražská plynárenská

Správnost a úplnost formulářů byla konzultována s jednotlivými dodavateli, popřípadě jsem vycházel ze vzorů, které dodavatelé mají na webových stránkách.

Jakékoliv zkušenosti k tomuto tématu uvítám v komentářích.

Dodatek

Pokud máte problém s otevřením příloh, můžete zkusit ještě verze pro starý Word:

• Odstoupení od Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny
• Odvolání výpovědi zákazníkem – pro dodavatele PRE
• Odvolání výpovědi zákazníkem – pro dodavatele Pražská plynárenská

a nebo PDF (které se ale nedá upravit):

• Odstoupení od Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny
• Odvolání výpovědi zákazníkem – pro dodavatele PRE
• Odvolání výpovědi zákazníkem – pro dodavatele Pražská plynárenská

Upozornění: Vaše časté dotazy jsem pro přehlednost rozepsal do dalšího samostatného článku: České energetické centrum – časté otázky. Článek obsahuje důležitá doplnění a informace, které byste měli vědět, než začnete formuláře vyplňovat.

Tomuto článku by měl předcházet alespoň jeden pochvalný, ale žádný takový na mém blogu nenajdete. Podobných článků je na internetu více a další stále přibývají, například seriál Jak na MojeID od kolegy Jiřího Kolaříka, nebo Jedno heslo přímo od provozovatele služby.

Přesto bych rád úvodem poznamenal, že mojeID považuji za úžasnou službu.

Tým CZ.NICu odvádí, podle mého názoru, naprosto úžasnou práci ve všem, na co sáhne. Například koncept a realizace DSDng a systém FRED byly v minulosti pojaty naprosto revolučně a dnes představují světovou jedničku na poli registrátorů domén.

Velmi podobně je na tom i mojeID. Ovšem i když má organizace CZ.NIC za sebou řadu kvalitních a funkčních projektů, mojeID přináší nový aspekt, se kterým mají lidé v CZ.NICu malou zkušenost.

Pointu tohoto článku už trochu nakousl Pooh.cz ve svém článku CZ.NIC spustil MojeID – služba pro lidi od programátorů není použitelná, ačkoliv tento článek staví na částečném nepochopení a taky na dětských nemocech, ze kterých se již služba vyhrabala.

Veřejnost. Ano, veřejnost je ten problém, který CZ.NIC nyní nezvládá.

Chápejte, tato organizace už několik let tvrdě pracuje na systémech, které nás všechny ovlivňují, ale to všechno tak nějak na pozadí. Dává si hodně záležet na tom, aby nepřišla do styku s veřejností – například doménu si u ní nezaregistrujete, musíte k některému registrátorovi. Jejím denním chlebem jsou technici a odborníci. Na komunikaci s veřejností v CZ.NICu vždy byla vyhrazena jen malá část prostředků. Vždyť drtivá většina české populace vůbec netuší, že vůbec nějaký CZ.NIC existuje!

A najednou Prásk, objeví se mojeID, všechny mezičlánky jsou zbořeny a na dveře CZ.NICu klepou lidé, kterým kouká sláma z bot.

Aleš Mokrý – největší problém

Aleš Mokrý - maskot mojeID

Kromě motta „Jedno heslo“ je důležitou vlastností mojeID ověřování totožnosti uživatelů a obchodníků. Služba se tak dostává do role podobné certifikační autoritě, která si zakládá na dobré pověsti a důvěryhodnosti. Nebo by alespoň měla.

Bohužel mojeID na internetu dostalo za maskota jakéhosi Aleše Mokrého, jehož videa považuji za vrchol trapnosti. Tahle komická postavička tam poskakuje, mění hlasy a používá směšné převleky – napadá mě přirovnání: jako Santa Claus na tripu …v Disneylandu …když si zašuká.

Ať už to s Alešem myslí CZ.NIC jakkoliv, je bez pochyby, že jeho skotačící videa tvoří neodmyslitelně image projektu mojeID. A kdo bude důvěřovat chlapovi převlečenému za puberťačku, že daný e-shop je ověřený a pravý a lze v něm bez obav nakoupit?! Kdybych neznal CZ.NIC, považoval bych to za FRAŠKU!

No a o tom to je – většina lidí netuší, co je mojeID. Nemají páru, jakou pozici v česku CZ.NIC zastává. U laické veřejnosti tato organizace nemá vybudovanou žádnou pověst.

Jaká je tedy cílová skupina diváků výtvorů Aleše Mokrého? Mladí lidé do 18, které scénky upřímně pobaví? Nebo znalci místních memů? Nějak mi došly nápady, koho by marketingová taktika Aleše mohla oslovit…

Někdo může namítnout, že podobné potrhlé reklamy propagují služby podobně nebo ještě více důvěryhodných subjektů. Příkladem je házení batohem v reklamě na služby České spořitelny, a.s. Ta reklama je taky fraška. Jenomže Spořitelna si to může dovolit – je známá, stejně jako její spoření s Buřinkou. Zákazníci banku i spoření potřebují a chtějí. Smyslem reklamy je vrýt lidem do hlavy, že existuje Česká spořitelna a když budou najednou potřebovat banku, vzpomenou právě na tuto a ne na jinou. Princip fungování banky je totiž obecně známý.

Zkuste ale nejvýše třemi větami vysvětlit běžnému uživateli, k čemu mu mojeID bude přínosem, aby současně pochopil, že je to bezpečné a snadné. Já to zkusil a vím, že je to proklatě těžký úkol. I když to nevypadá, popsat mojeID laikovi je komplikované, neboť s ohledem na jeho základní znalosti je třeba postupně vysvětlit několik částí problematiky a to vše aniž by v kterémkoliv okamžiku projekt zařadil do některé za škatulek: Složité, Zbytečné, nebo Nebezpečné; a tím o něj ztratil zájem.

Kostnaté weby – problém druhý

Trochu odbočím: při příležitosti spuštění mojeID dne 26. 10. 2010 se v sídle CZ.NICu konala konference, na které si návštěvníci pod taktovkou zástupců projektu zakládali svoje první identity.

Dovolím si tvrdit, že se konference účastnili především odborníci, kteří o technickém pozadí projektu mají docela jasno. Ovšem při společném zakládání účtů se zjistilo, že většina odborníků nemá vlastně tušení, že projekt mojeID a doménový registr CZ.NIC sdílejí stejnou databázi kontaktů – a to navzdory tomu, že několik měsíců předtím byly kompletní specifikace i demoverze k dispozici. A ukázalo se, že pro odborníky je tato informace klíčová pro správné rozhodnutí při vytváření identity. Sálem se okamžik okamžik ozývaly nesouhlasné i mírně rozhořčené názory, než se zástupcům projektu podařilo vysvětlit, proč se služba takto vyvinuta.

Pro laiky ovšem tato informace není tak důležitá. Na druhou stranu běžný uživatel potřebuje vedení. Je třeba ho krok za krokem ho vést všemi kroky, trpělivě a zřetelně vysvětlit každou položku, kterou chceme vyplnit a nabádat ho k dalšímu kroku.

Nebudu se zabývat detailně samotnou registrací, není to třeba. Registrace bude problémovým místem vždycky a princip funkce mojeID rapidní zjednodušení registračního procesu prostě neumožňuje.

Jako problém vidím úvodní stránku webu.

Homepage webu mojeID

Řekněme, že nezkušený uživatel stránku nějak otevře. Třeba kliknutím na reklamu „Jedno heslo“ na jiném webu. Stránka uživatele takřka nevede. Ve střední části se míhá Flash, který grafiku používá jen k rotaci nabídky Pro uživatele/Pro poskytovatele/Alešova videa. Vpravo odkaz na založení účtu, ale co uživatel založením účtu získá?! Horní menu vede tak trochu, ale BFU horní menu pravděpodobně nepoužije. Obávám se, že nezkušený uživatel na úvodní straně pořádně neví, kam se vydat a spíš se vydá úplně jinam a na mojeID zapomene.

Místo zbytečné animace by mohla být grafika nebo video, které názorně předvede, co uživateli mojeID přinese. Na konferenci IT 10 Pavel Tůma z CZ.NICu projekt představil tak zřetelně a názorně, že smysl služby pochopí i internetový začátečník. Záznam přednášky i prezentace jsou dostupné na stránkách konference (10:50). Takový screencast, který ukáže problém a jeho řešení pomocí mojeID, aniž by nahrávku přerušila volající Alešova matka, by určitě byl přínosnější.

Chápu, že je třeba web dělit na několik částí – pro BFU, pro pokročilé uživatele a v neposlední řadě pro poskytovatele. Nebál bych se představení služby na úvodní stránce webu zacílit primárně pro nejméně zkušenou skupinu uživatelů. Ostatní typy uživatelů totiž nebudou mít problém přejít na jinou část webu pomocí horního/bočního menu.

Závěrem

Musím znovu zdůraznit, že navzdory výše uvedenému, považuji MojeID za skvělé. Problém ale je v přístupnosti a použitelnosti služby.

Jak se ukázalo hned první den spuštění služby, kdyby projekt podstoupil důkladné uživatelské testování, na podobné problémy by se přišlo rychle.

Doporučil bych dočasně omezit investice do reklam a naopak využít služeb agentur, které pomohou odhalit a odstranit problémy v použitelnosti – například Dobrý web.

Upozornění: Po dohodě s právním zástupcem pachatele je nyní tento článek zbaven konkrétních údajů – zejména skutečné jméno pachatele je nyní nahrazeno jeho přezdívkou Chandler. Pokud byste měli podezření, že Vás tato osoba poškozuje či obtěžuje, neváhejte se na mne obrátit a kontaktujte mne na e-mailu jakub@boucek.info, nebo na telefonu 608 25 94 97.
Informace k případu neposkytuji bezdůvodně.

Je to 21-letý mladík z Pardubic, který si říká Chandler. Ten člověk je mnou naprosto posedlý.

Skoro každý den dokáže strávit několik hodin tím, že:

• se za mě vydává a mým jménem si píše s chlapci v Gay seznamkách,
• píše nesmyslné komentáře na můj blog,
• pokouší se hádat heslo do administrace blogu,
• opakovaně žádá o zaslání hesla (přichází na můj e-mail),
• píše nesmyslné a urážlivé texty na moje fórum,
• pokouší se na fóru registrovat pod různými jmény,
• vandalizuje komunitní služby (wiki, aj.) které jsou se mnou nějak spojeny,
• registruje můj e-mail do různých newsletterů (asi neví, že bez potvrzení to nefunguje),
• posílá mi nesmyslné a urážlivé e-maily,
• a vůbec se chová jako společenký dobytek!

Na svých webových stránkách monitoruji jeho pohyb a vychází z toho zajímavé počty:

• Prosinec 2009 – 10355 kliknutí *)
• Leden 2010 – 30696 kliknutí *)
• Únor 2010 – 33789 kliknutí *)
• Březen 2010 – 7696 kliknutí *)
• Duben 2010 – 2661 kliknutí *)
• Květen 2010 – 28803 kliknutí *)
• Červen 2010 – 7018 kliknutí *)
• Červenec 2010 – 2994 kliknutí *)
• Srpen 2010 – 6809 kliknutí *)
• Září 2010 – 4289 kliknutí *)
• Říjen 2010 – 1735 kliknutí *) – pouze do 16.10.

Kliknutím na jméno měsíce zobrazíte grafické rozložení času, ve kterém mě Chandler obtěžuje. Všimněte si, zejména toho, že Chandler tímto dokáže trávit opravdu celý den. Je to nejspíš znuděný hoša, který vysedává celé dny u počítače a nemá nic lepšího na práci.

Abych nebyl nařčen, můžete si stáhnout kompletní log (pozor, 46 MB!) s podrobným výpisem všech akcí z logu.

Důležitá poznámka:

Výše uvedená čísla je pouhý zlomek toho, co Chandler ve skutečnosti páchá. Od 4.6. jsou totiž jeho IP adresy zabanovány a Chandler proto provádí svoje prasárny přes anonymizéry a tyto akce nejsou v logu zachyceny.

*) @St3v3nCz lehce popíchl a mě došlo – čísla jsou tzv. hity, takže při načtení 1. stránky se započítají i obrázky a css soubory (pak už jsou soubory cachovány). Ale i kdyby skutečná kliknutí představovala jen polovinu hitů, je to mazec.

Nejsem zdaleka první, kdo má s Chandlerem problémy. Chandler si dokázal na internetu znepřátelit mnoho lidí.

Chandlera krásně shrnul Lucaso na GTAfóru (zkráceno, Chandler na fóru vystupoval jako Eddie):

Jedná se o jednoho z ubohých -náctiletých přehlížených děcek, který nemají ještě v životě vybudovaný image tak se snaží zaujmout pozornost alespoň pomocí internetu (na internetu může být králem každý). Vyhrožování stylem – najdu si tě a pošlu na tebe kamarády či partu cikánů, co ti daj nakládačku, že tě vlastní máma nepozná – nebo – hacknu celé gtaforum.cz a pak gtaiv.cz – je jen obranný mechanizmus těchto jedinců, neboť se na nic lepšího nezmůžou a v reálným životě stačí do takového trdla strčit prstem a zlomí nohu a obě ruce.

Takové jedince je nejlépe ignorovat, nebo jim odpovídat stroze ne však cíleně na jejich osobu (každý váš útok se snaží otočit v útok na vás, přičemž věta či její smysl zůstane téměř nezměněn, např. „ty si vážně chudák Eddie“, odpověď Eddieho by poté zněla „nemluv pořád o sobě“ nebo jen „seš chudák no“). Po delší hádce totiž těmto jedincům rychle dojdou slova (mají velmi omezenou slovní zásobu, umějí jen nadávat a používat i-zkratky aby vypadali že jsou „in“) a proto se chytají každé vaší reakce.

Pokud jim neodpovídáte nebo jen stroze, po chvíli nemají co říct a proto buď ztichnou úplně nebo začnou používat jednoslovné výrazy typu „jasně“ apod. Někteří tito jedinci se snaží ventilovat své emoce i pomocí více nicků (mylně si však myslejí že se na to nemůže přijít) a to z důvodu, že pokud se cítí v ohrožení a je zahnán „do kouta“ (například je proti němu více lidí najednou). Protože ale jeho IQ je nižší než aktuální datum, většinou se v této debatě počase ztratí a nechtěně prozradí (ať už přímo či nepřímo) svoji další totožnost. Takovýchto jedinců je bohužel čím dál víc, protože internet se dostává do rukou čím dál mladším jedincům/dětem.

Naprosto dokonale to vystihuje povahu Chandlera. Je bez pochyby, že jakmile si přečte tento článek, začne mi posílat zprávy typu „Boučku, jsi psychopat!“. Ano, naučí se právě nové slovíčko, šikovný chlapec :)

Pokud byste chtěli Chandlerovi něco napsat, můžete mu naspat na jeho web a nebo na e-mail, který naleznete na fóru.

Dá se žít s psychopatem v zádech?

Často se na to lidi ptají. Ano, dá se s tím žít.

Chandler má sice chování společenského dobytka, ale ve skutečnosti pro mne Chandler představuje jen připosránka, který se schovává doma za počítačem – to je jediné místo, kde ze sebe umí dělat hrdinu.

Když poprvé začal Chandler šířit moje údaje do různých inzerátů a seznamek, bylo to pravda nepříjemné. Pak se ale naučíte, že vlastně o nic nejde. Opravdu, je to zvláštní, i když na internetu jsou stovky různých inzerátů s mým jménem a telefonem, které Chandler ve své ubohosti pracně psal, můj život to nijak nemění.

Lidé, kteří mě znají, vědí o co jde. A ti co mě neznají – ať si klidně myslí, že jsem gay. Mě to nezmění a jejich názor je mi u prdele.

Já si rád povídám s lidma. Občas někdo zavolal, že našel inzerát, že třeba prodávám štěňátko. Jsou to milí lidé, povídá se s nimi moc hezky. V srpnu mi dokonce volala slečna z Pardubic. Štěňátko ode mně nedostala, ale zašli jsme spolu na oběd – ukázalo se, že s Chandlerem chodila do školy.

A od té doby, kdykoliv mi Chandler třeba pošle desítky e-mailů, zavřu oči a vzpomenu si na příhody, které mi Jana vyprávěla a hned mám úsměv na tváři.

A s úsměvem jde všechno lépe!

Děkuju, ty můj malej psychopate :)

PS: Chandlerovo pyskování v komentářích budu přesouvat pod tento článek. Ať je pořádek.

PS2: Chandler začal právě na blog vysílat svoje cvičené opičky, aby nám tu napsali, že on je vlastně fajn a vůbec nic takového nedělá. Takové komentáře nebudou v puštěny, pokud dotyčný neuvede své celé jméno, odkud a jak dlouho Chandlera zná a jak si vysvětluje všechny ty jeho prasárny na netu!

Upozornění: Vzhledem k probíhajícímu jednání dočasně odkládám schvalování komentářů u tohoto článku. Nicméně komentáře můžete psát, já si je se zájmem přečtu.
Info: Ke dni 14. 2. 2011 čeká pod článkem 128 komentářů a každý den další přibývají. Všem děkuji za podporu.

Zkrácený odkaz na článek: b0u.cz/psycho

Jednoznačně nejúspěšnější články na tomto blogu byly Změna hesla do ICQ a Krychlič, legenda Pardubic.

Dá se to poznat snadno. Obrovské množství komentářů a kopie článků na různých webech.

Píšu pro lidi, píšu pro radost. Nevadí mi, že se moje články kopírují a objevují se v různých webech.

Ale myslím, že slušnost by bylo alespoň se dovolit, nebo mi poslat mail s informací. A nebo – ať nežeru – vložit pod článek poznámku „Převzato z Nekuřáckého kupé, autor: Jakub Bouček“ a odkaz na jakub-boucek.cz/blog/.

Tak příště, jo?

Před nákupem jsem se hodně informoval o možnostech nových LCT televizí a rozvrhnul jsem jednoznačné požadavky na její výbavu.

Nakonec jsem vybral televizi SHARP LC32D44E-BK. Byl to trochu uspěchaný nákup, protože shodou okolností jsme dostali firemní zakázku na konfiguraci lepší počítačové sestavy a použít televizi jako monitor bylo velmi výhodné a praktické.

Původně jsem se rozhodoval mezi osvědčenými výrobci LG, Sony, Samsung a nebo Grundig, ale na značku Sharp jsem dostal doporučení od dvou nezávislých prodejců a tak jsem zvolil.

Použití jako monitor k PC

Během použití televize jakožto k monitoru jsem poznal úskalí a nedostatky rozhraní HDMI a také bylo znát, že tato technologie není ještě zcela vyspělá a v jejím provedení bylo znát spousta dětských nemocí. Někdy až tak silných, že jsem váhal, zda je to opravdu vedlejším efektem této technologie, nebo prostě odbytou prací výrobce.

Mezi hlavní nedostatky při použití televoze jako monitoru přes HDMI bylo zejména:

• Mizerná podpora dostupných rozlišení obrazovky. Z celé škály dokázala televize zobrazit pouze asi 4-5 konkrétních rozlišení, ostatní vůbec nezobrazovala (a to i velmi malá rozlišení).
• Přetékání obrazu přes okraje obrazovky. Přesto že HDMI je digitální přenos, zařízení nebyla schopná obraz vykalibrovat na skutečně zobrazovanou plochu obrazovky a obraz přetékal tak o 5-8% na každé straně, což je sakra hodně (celý hlavní panel a kousek). Toto naštěstí brilantně napravily ovladače nVidie, kde bylo možno zobrazovací plochu ručně definovat.
• Při přepnutí rozlišení se na vykreslení obrazu čeká 5-15 sekund. Hrozně dlouhá doba díky které nelze zobrazit žádnou POST obrazovku při bootování a je také problém potvrdit dialog zobrazený právě při změně rozlišení, který běžně po 10 sekundách mizí a nastavuje zpět původní rozlišení.
• Nelze dosáhnout rozložení obrazu přesně tak, aby se zobrazovaly pixely na pixely, přestoře nastavené rozlišení odpovídalo fyzickému počtu pixelů obrazovky. Obraz proto nikdy není plně ostrý a na jemném obrazu byla velmi silně znát interference. Neexistuje nástoj, kterým by bylo možné plynule nebo v malých krocích rozložení obrazu nastavit.
• Barvy nebyly přesné, přestože dle specifikace počet zobrazitelných barev by měl naplnit klasické potřeby 32bitového zobrazení. Nastavení kontrastu a dalsích voleb nepomohlo nastavit ani stav blízký kvalitnímu zobrazení. Barvy a barevné plochy se stále podivně slévaly.

Použití jako TV

Ještě jsem nezmínil, že se jednalo o televizi s úhlopříčkou 32″, což v metrické míře nemá daleko k jednomu metru. V porovnání s touto televizí jsou klasické obrazovky směšné.

První slova mamky, když televizi uviděla byla: „Prosimtě, vžyť to je příšerná kráva!“. Nutno dodat, že pozorovací vzdálenost v pokoji mé mamky přesahuje 4 metry, takže takové velikost obrazovky odpovídá obecně doporučovaným hodnotám.

Nastavení televize

První nastavení této televize je okamžik, na kterém si pravděpodobně vyláme zuby řada zákazníků. Průvodce vestavěný v zařízení totiž požaduje nastavení země, ve kterém bude televizor používán, čímž se předkonfiguruje na normy v dané zemi používané. Česká republika mezi dostupnými zeměmi chybí a je třeba zvolit nějakou jinou zemi a doufat, že bude používat stejné norvy. Bohužel voleb je přes 20, většina je nesprávná a nelze poté buď naladit žádný digitální signál, nebo je analog bez zvuku. Ještě smutnější je, že při každém takovém nastavení dochází ke smazání všech současných naladěných stanic a jejich obnovení trvá skoro 10 minut.

Manuál neuvádí žádné konkrétní údaje a na internetu také nebyly tyto informace k nalezení.

Dlouhodobé použití

Po několika týdnech se u televize projevují zásadní nedostatky, pro které i po několika měsícíh uvažuji o její reklamaci. Tyto problémy se objevují postupně, jsou to relativně drobnosti, ale dohromady tvoří velký problém v použitelnsti přístroje.

Zapnutí televize z pohotovotního režimu trvá televizi překvapivě skoro 20 sekund. Tato doba je velmi neobvyklá a nesetkal jsem se s ní u žádné jiné LCD televize. Kromě toho se nemůžu zbavit dojmu, že se tato doba postupně zvětšuje.

Tento model trpí několika nepříjemnými „dětskými nemocemi“.

V první řadě je vidět, že DTV modul není v systému televize kvalitně implementován a obsahuje vlastní jádro, které se zbytkem televize komunikuje přes velmi nekvalitní rozhraní. Nejvíce je toto vidět při přepnutí z normálního režimu na DTV, kdy se OSD zobrazuje zcela jinak. Kromě jiného fontu je také znát, že je do obrazu zakompilováno mnohem dříve, než v zobrazovací vrstvě, protože je velmi neostré – nesedí pixel-perfect (řekl bych, že je rendrováno pro poloviční rozlišení a pak je přesamplováno). Ovládání DTV modulu také projevuje velké latence, bezmála půl sekundy, což umí být dosti nepříjemné.

Nevím, zda je to chyba na straně TV Nova, nebo bug v televizi, ale na této stanici (Nova i Nova Cinema) tato televize duální vysílání detekuje jako stereo a zvuk tak je dvojjazyčný. Televizi jsem nastavil na příjem levého kanálu, což problém vyřešilo, ale zrovna toto nastavení televize zapomíná tak jednou dvakrát do měsíce a problém se tak opakuje.

Další nepříjemnou chybkou je občasné vytuhnutí filtru, který se v modulu DTV stará o vykreslení OSD. Běžně to není poznat, ale když se to stane například během zobrazeného menu, tak menu zůstane na obrazovce zobrazené na stálo a při dalším zobrazením menu se tyto obrazovky překrývají a jsou naprosto nečitelné. Tento problém zmizí teprve úplným vypnutím televize.

Televize má celkem 9 vstupů (tj.: 1. TV, 2. DTV, 3.+4. SCART, 5. S-VIDEO, 6. RGB, 7. Kompozitní, 8.+9. HDMI), přičemž první dva jsou analogový a digitální tuner. Na ovladači je tlačítko DTV, které zapíná či vypíná příjem DTV. Ovšem vzhledem k tomu, že DTV je zařazeno mezi standardními vstupy, toto tlačítko pouze přepíná mezi vstupem 2 (DTV) a tím, který byl zvolen jako poslední. Když však televizi vypnu při aktivním DTV, uloží se jako poslední zvolení vstup a po zapnutí tlačítko DTV přepíná mezi vstupem 2 (DTV) a tím, které byl zvolen jako poslední – což je také DTV, takže talčítkopřestane být funkční.
Je to v ergonomii ovládání televize ohromná chyba, ale výrobce si jí je vědom a v manuálu to prohlásil za vlastnost:

Toto tlačítko není k dispozici, jesliže jste bezprostředně před vypnutím televizoru sledovali DTV. V tom případě nejprve vyberte jiný vstupní zdroj, s výjimkou DTV, a použijte tlačítko Zdroj vstupu.

Po několika týdnech od nákupu jsem se od kvalifikované nezaujaté osoby dozvěděl, že Sharp je obecně problémová značka.

Prostě uspěchat nékup televize nebo jiné relativě nákladné techniky a kupovat ji v super/hyper-marketech je velká hloupost. Svým klientům to říkám již delší dobu a nyní jsem doplatil na to, že jsem neuposlech svých slov.

Zásadně kupuji pouze kvalitní, prověřené a stabilní značky, proto nabídky „značek“ jako Technica, GoGEN, ap. mě nechávají chladnými. Já se zaměřil především na Samsung, LG, Sony a Grundig.

Sony a LG si v mém povědomí nesou punc vysoké kvality a spolehlivosti – Sony zejména v oblasti televizní techniky a LG především u počítačové komponenty (CD-ROMky a pod.). U Sony se však výrazně připlácí za značku, takže tu jsem při výběru televize vyloučil, protože výše uvedené nároky za normálních okolností nedokáže splnit.

Samsung a Grundig už jsou značky, ke kterým vzhlížím poněkud méně. Samsung mě uchvátil současným lesklým vzhledem svých obrazovek a monitorů, ale z jejich provedení nedýchá dojem takové preciznosti a pevnosti. Grundig považuji za průměrnou značku, ale musím konstatovat, že všechny výrobky od této firmy vykazovaly a vykazují velikou životnost a mám s nimi jen dobré zkušenosti.

Bohužel před Vánoci a ani krátce po nich není snadné svoji poptávku uspokojit.

Dnes jsem však měl štěstí. V Prodejně Euronics v Pardubicích probíhaly výprodeje a jeden typ Samsung LE32A336 byl za 11 011 Kč. Vystavený kus mi byl předveden a moc se mi líbil. Když mi ho začali balit, požádal jsem, zda by neměli nějaký skladový kus, abych dostal televizi zabalenou.

Měli zabalený skladový kus. Jenže mě nenapadlo, že jsem se špatně ptal a místo abych požadoval zabalený kus, měl jsem požadovat nerozbalený.

Když jsem pak v kanceláři krabici otevřel, čekal mě šok. V krabici byly poškozené, poškrábané, neúplné, umatlané díly v potrhaných fóliích a rozdrbaných polystyrenech. Těšil jsem se jak budu rozbalovat z těch fixačních bloků a ochranných papírů nablýskaný kus nádherné elektroniky, ale místo toho tohle:

Pohozené nebalené kusy zboží

V originálním balení jsou všechny díly pečlivě obaleny a Samsung vždy všechny lesklé plasty potahuje ochrannou přilnavou fólií. Zde je vidět napájecí kabel i stojnu bez ochranných fólií, které by měly bránit povrchovému poškození dílů při manipulaci s krabicí.

Nepříliš elegantně složená kabeláž

Podstavec stojny byl vysloveně nechutný a na přední straně (tedy té, která je na celé televizi nejvíce na očích) byl velmi nepříjemný a hluboký vryp, jako by se na plast třeba někdo postavil v botách.

Upatlaná stojna

Poškrábaná stojna

Rýpance v plastu. Na fotografii není vidět, že to je velmi hluboký vryp

Na spodní straně stojny v místech, kde jsou šroubky, byly odlepeny gumové podložky. Vzbuzuje to ve mě dojem, že se jedná o opravovaný kus. A především protože chyběly podložky pouze na krajích, zatímco vprostřed zůstaly na svém místě, byl stojan naprosto nestabilní a kýval se.

Chybějící gumová podložka - u vlisu jsou partné stopy lepidla a šroubek je nakřivo

Obrazovka byla sice taknějak zabalená, ale výsledek nebyl o nic lepší:

Přední panel zanesený podivným velmi hrubým bílým prachem

Obrazovka zaprášená...

...a naprosto neskutečně ušmudlaná a upatlaná

Reklamace

V obchodě mě přivítali s podivem. Slečna nejdříve ve snaze popřít moji stížnost začala díl otírat leštícím přípravkem, nicméně reklamaci samozřejmě bez problémů uznala, přivolaný manažer peníze vrátil bez nejmenších potíží.

Přesto několikrát podotkli, že prostě materiál televize je takový, že se plasty otíráním poškodí a lehce poškrábou. Také se pozastavovali nad tím, že přece ta televize byla vystavená v obchodě, tak na sobě může mít otisky od rukou. Souhlasím – jenže zahle byla přímo zasraná!

Z pohledu prodejce

Nevím, jak se k podobné věci staví zástupci společnosti Euronics, nicméně za sebe mohu říci, že prodejné zboží, které je vybalováno s vědomím, že bude opět baleno a „půjde dál“, by mělo mít vždy to největší péči. Rozbalení a balení by mělo probíhat tak aby ve výsledku vše naprosto dokonale vypadalo jako na začátku. Fólie se skládají a nemačkají. Sáčky, pokud jsou zatavené, se úhledně odstřihnou. Vázací drátky se rozpletou ale nerovnají. Samolepky se buď šetrně odlepí, nebo úhledně rozříznou. Kabeláž se po vybalení „nežehlí“, ale naopak udržuje v co nejsbalenějším stavu, aby ji bylo možno úhledně sbalit.

Pokud se kus před zabalením ušpiní, je očištěn. Pokud se poškodí, snižuje se prodejní cena.

Dnes v noci jsem na zpáteční cestě dostal neotřelý nápad zkusit na zpáteční cestě z Prahy novou nepoznanou cestu přes Kolín. Cesta do Kolína byla velmi příjemná. Zatímco „dvojka“, která spojuje Prahu s Kutnou Horou, se vyznačuje serpentinami, kopci a velmi špatnou kvalitou povrchu vozovky (Zásmuky obzvlášť), tak silnice č. 12 má velmi klidný průběh. Až do Kolína.

Musím konstatovat, že v Kolíně je dopravní orientační systém naprosto nezvládnutý. U vjezdu do města navedou řidiče cedulemi „Pardubice“ do centra Kolína, avšak v centru již k Pardubicím žádné cedule neukazují. U některých větších křižovatek dokonce orientační značení chybí zcela, případně navádí pouze k okolním malým obcím. Přitom cesta pro neznalého řidiče není zrovna triviální a nestačí městem po hlavní jen tak projet.

Spojení od Prahy na Pardubice v Kolíně není právě intuitivní

Město Kolín jsem za volantem auta navštívil dnes po druhé v životě. Mé první setkání bylo v létě předloňského roku (2007) za velmi podobné situace (v noci cestou z Phy do Pce) – avšak tehdy jsem měl s sebou mapu a schopného spolujezdce (Monču), takže cestu jsme si našli svépomocí.

Dnes jsem ale bez mapy bloudil v Kolíně skoro 30 minut. Na samém kraji Sezndražic jsem prozkoumal jedinou orientační tabuli v okolí, ale bohužel mapa byla nepoužitelná – sloužila hlavně pro umístění reklamy místních firem, ale kam která silnice vede a kde vlastně člověk právě stojí se z mapy dalo vyčíst velmi obtížně, ne-li vůbec.

Tak docela nechápu. Přitom například průjezd Kutnou Horou je jednodušší a přesto naváděcí ukazatele jsou u každé jen trochu větší křižovatky.

Průjezd Kutnou Horou je o trochu snazší

Pozn.: Z přiložených map není zcela zřejmá skutečná dopravní situace v uvedených městech. Na vnímání komunikací a jejich napojení totiž velmi silně působí jejich vzhled, skutečná šířka, mohutnost a také nastavení předností na křižovatkách.

26 je věk, který mi bere mnoho zvláštních výsad. Nicméně dokud mi stačí oholení tváří, aby okolí uvěřilo, že je mi kolem 18 let, dá se spousta věcí ukecat – horší by to bylo naopak.

Také děkuji přátelům, kamarádům a personálu restaurace Velvet, za uspořádání úžasné oslavy a parádního překvapení. Tentokrát jsem do poslední chvíle nic netušil – má nevšímavost má bod.

Děkuji!

Nyní jde relativně o prkotinu – avšak s drobným rozdílem – moje práce se bez mého vědomí dostala až do novinových stánků :)

Dnes v 10 hodin dopoledne byla oficiálně otevřena současná největší moderní dominanta Pardubic – palác Magnum. Pan Ing. Toman, hejtman pardubického kraje, se v proslovu chlubil, jak je tato budova, tento den a tento krok pro Pardubice nesmírně důležitý krok v rozvoji města a celou akci sledovalo několik kamer a zachytávalo nespočet fotografů.

Očekával jsem, že taková událost oběhne během několika hodin všechny známé deníky a ve snaze nalézt někde fotku či video s mojí maličkostí jsem zběsile prohledával internet (vím vím, jsem jak malej).

Google mlčel, a kromě krátké zmatené zmínky na webu Českého rozhlasu se nikde neobjevila ani po deseti hodinách žádná informace, což bylo vzhledem k opěvované důležitosti tohoto kroku zarážející.

UPDATE 18. 10. 4:02: První článek o otevření vyšel právě na webu Pardubického deníku. Ve fotogalerii máme s Koldou a Ilonou věnovanou celou jednu krásnou fotku. WOW!

Při prohledávání Pardubického deníku mě na titulce zaujal úderný nadpis jednoho článku.

Nadpis zmiňovaného článku

Zaradoval jsem se, protože tento pokutový lísteček jsem viděl asi před dvěma měsíci na vlastní oči na autě zaparkovaném právě před palácem Magnum.

Jenže po otevření odkazovaného článku „KURIOZITA: Zákaz vězdu, stálo na policejním bločku“ jsem ihned poznal fotografii v článku. Byla moje.

Ať jdu kam jdu, stále u sebe nosím malý kompaktní foťáček SONY a ani tentokrát jsem si příležitost nenechal ujít a výsledek jsem následně zaslal na Roumena (výsledná fotka).

Jenže v článku v Pardubickém deníku nebyl jako zdroj uveden ani Roumen, ani internet, jak se běžně v podobných situacích uvádí, ale – cituji – (zkráceno): „Do redakce … přinesl jeden z občanů policejní papírek, který vyfasoval, když vjel na třídu Míru…“.

Smutné je, že dotyčný byl takový amatér, že fotografii z Roumena pravděpodobně vytiskl a pak osobně do redakce opravdu donesl k oskenování, pročež velmi silně utrpěna na kvalitě. Hloupé, hloupé, hloupé.

Žalostný výsledek náročného procesu, kterým fotografie prošla. V tomto stavu byla publikována i v tisku (čtěte dále). Zdroj: pardubicky.denik.cz

Originál fotografie před korekturou

Velmi mě však pobavilo zjištění, že zmíněný článek je pouze zrcadlem tisku prodávaného v novinových stáncích a tato fotografie byla jako Kuriozita dne dominantou 4. strany.

Strana 4. deníku ze dne 17. 10. 2008. Zdroj: epaper.denik.cz

Detail tištěného článku. Zdroj: epaper.denik.cz

Poučení

Běžně, když kamkoliv poskytuji svoje fotografie – ať už na Roumena, nebo i třeba kamarádům -, vždy si dávám záležet, aby v dolním rohu fotografie byla viditelná decentní informace o mé osobě (např.: bukaJ 2008).

Dělám to jednak právě pro eliminaci podobných situací a také, protože i já sám mám rád, když se autor pod svoji práci podepíše a stojí si za ní. Tvorbu opatřenou signaturou považuji za důvěryhodnější, než náhodný amatérský ústřel neznámého anonyma.

Příklady takto opatřených snímků lze najít například právě na Roumenovi:

• Fatal na Flóře
  
• Viděl jsem větší hovno
  
• Pardubický GNU palác
  
• Nádraží Praha
• Nádraží Praha Holešovice
• Blbé schody
• Zloděj květin
• Není spaní jako sraní
• Hotel Odl Inn
• nebo na foto.mapy.cz: Stará vlaková trať Praha-Libeň – Praha hl.n.

Ale zrovna u fotografie s pokutou jsem uvažoval, že nemusí být moje jméno všude, že je to možná hloupý zvyk a tak jsem fotku publikoval bez podpisu. Ale už vím, že podepsat se není hloupý zvyk a podpisem si nejen očůrávám svůj patníček, ale hlavně tak přijímám za daný předmět zodpovědnost.

Tolik teda jako vysvětlení všem vzdychalům, kteří moje značky na fotografiích kritizují jako znehodnocování díla.