České energetické centrum – časté otázky
V rubrice: Návody a FAQ, Remcání, Společnost, Ze života | 18 komentářů
Upozornění: Článek byl přesunut na nový web www.odstoupení.cz.
Článek České energetické centrum – Jak odstoupit od smlouvy vydaný před dvěma měsíci se těší velké popularitě. Za tu dobu vyvstalo několik podstatných otázek, které se opakovaně objevují v komentářích a také mi je posíláte na e-mail. Velmi se omlouvám těm, kteří se odpovědi nedočkali, dotazů je opravdu hodně a není v mých silách každému jednotlivě odpovídat.
Abych ale trochu pomohl, níže uvádím seznam vašich častých dotazů: Celý článek
České energetické centrum – jak odstoupit od smlouvy
V rubrice: Návody a FAQ, Remcání, Společnost, Ze života | 497 komentářů
Upozornění: Článek byl přesunut na nový web www.odstoupení.cz.
„Dobrý den, přišla jsem Vám zlevnit elektřinu a plyn.“, s takovou úvodní větou v současné době desítky obchodních zástupců Českého energetického Centra obcházejí pražské byty.
Vydávají se za zaměstnance PRE a PP, popřípadě svůj skutečný původ tak nějak mlčky nesdělí a zákazníka cíleně nechají v omylu, že zastupují úplně jinou společnost. Celý článek
MojeID – taky trocha kritiky
Nedávno spuštěné službě mojeID, kterou provozuje CZ.NIC se věnuje velká pozornost, zejména od odborné veřejnosti. Naprostá většina ohlasů je kladná, leč mezi nimi se občas objeví nějaký nespokojený výkřik, který často ale pramení z nepochopení principu služby. Chtěl bych se zde zabývat několika problémy kolem této služby, na které narážím.
Tomuto článku by měl předcházet alespoň jeden pochvalný, ale žádný takový na mém blogu nenajdete. Podobných článků je na internetu více a další stále přibývají, například seriál Jak na MojeID od kolegy Jiřího Kolaříka, nebo Jedno heslo přímo od provozovatele služby.
Přesto bych rád úvodem poznamenal, že mojeID považuji za úžasnou službu. Celý článek
Máte už svého psychopata?
Já ano. Od loňských vánoc.
Upozornění: Po dohodě s právním zástupcem pachatele je nyní tento článek zbaven konkrétních údajů – zejména skutečné jméno pachatele je nyní nahrazeno jeho přezdívkou Chandler. Pokud byste měli podezření, že Vás tato osoba poškozuje či obtěžuje, neváhejte se na mne obrátit a kontaktujte mne na e-mailu jakub@boucek.info, nebo na telefonu 608 25 94 97.
Informace k případu neposkytuji bezdůvodně.
Je to 21-letý mladík z Pardubic, který si říká Chandler. Ten člověk je mnou naprosto posedlý.
Skoro každý den dokáže strávit několik hodin tím, že:
- se za mě vydává a mým jménem si píše s chlapci v Gay seznamkách,
- píše nesmyslné komentáře na můj blog,
- pokouší se hádat heslo do administrace blogu,
- opakovaně žádá o zaslání hesla (přichází na můj e-mail),
- píše nesmyslné a urážlivé texty na moje fórum,
- pokouší se na fóru registrovat pod různými jmény,
- vandalizuje komunitní služby (wiki, aj.) které jsou se mnou nějak spojeny,
- registruje můj e-mail do různých newsletterů (asi neví, že bez potvrzení to nefunguje),
- posílá mi nesmyslné a urážlivé e-maily,
- a vůbec se chová jako společenký dobytek!
Když od vás kradou, jste úspěšní
Když jsem tenhle blog před několika lety zakládal, o psaní blogu jsem nevěděl nic. Ta doba už je dál (řekl bych, že je pryč, ale jsem skromný realista).
Jednoznačně nejúspěšnější články na tomto blogu byly Změna hesla do ICQ a Krychlič, legenda Pardubic.
Dá se to poznat snadno. Obrovské množství komentářů a kopie článků na různých webech.
Píšu pro lidi, píšu pro radost. Nevadí mi, že se moje články kopírují a objevují se v různých webech.
Ale myslím, že slušnost by bylo alespoň se dovolit, nebo mi poslat mail s informací. A nebo – ať nežeru – vložit pod článek poznámku „Převzato z Nekuřáckého kupé, autor: Jakub Bouček“ a odkaz na jakub-boucek.cz/blog/.
Tak příště, jo?
Kouzlo digitální televize (DTV)
V polovině ledna jsem kupoval mamce novou televizi (ano, ona je ten klient z minulého článku). Původní televize sice stále funguje, ale ČT 2 už na analogu nevysílá a ostatní kanály jsou příšerně nekvalitní. Bohužel náš dům sedí v ďolíku a pokojovou anténou chytáme signál hodně zarušený odrazy a tramvajema projíždějícíma pod okny.
Před nákupem jsem se hodně informoval o možnostech nových LCT televizí a rozvrhnul jsem jednoznačné požadavky na její výbavu.
Nakonec jsem vybral televizi SHARP LC32D44E-BK. Byl to trochu uspěchaný nákup, protože shodou okolností jsme dostali firemní zakázku na konfiguraci lepší počítačové sestavy a použít televizi jako monitor bylo velmi výhodné a praktické.
Původně jsem se rozhodoval mezi osvědčenými výrobci LG, Sony, Samsung a nebo Grundig, ale na značku Sharp jsem dostal doporučení od dvou nezávislých prodejců a tak jsem zvolil. Celý článek
Jak jsem kupoval televizi
V rubrice: Filmy, Hardware, Právě se stalo, Remcání, Stroje, Ze života | Žádný komentář
Pro klienta sháním LCD televizi s 32″ úhlopříčkou. Stanovil jsem si, že s digitálním tunerem, HD ready rozlišením, S-Video, HDMI, D-Sub, Scart a kompozit vstupy a S-PID výstupem se musím vejít do 11 000 Kč vč DPH za nový kus (tedy bazar ani Aukro ne).
Zásadně kupuji pouze kvalitní, prověřené a stabilní značky, proto nabídky „značek“ jako Technica, GoGEN, ap. mě nechávají chladnými. Já se zaměřil především na Samsung, LG, Sony a Grundig.
Sony a LG si v mém povědomí nesou punc vysoké kvality a spolehlivosti – Sony zejména v oblasti televizní techniky a LG především u počítačové komponenty (CD-ROMky a pod.). U Sony se však výrazně připlácí za značku, takže tu jsem při výběru televize vyloučil, protože výše uvedené nároky za normálních okolností nedokáže splnit.
Samsung a Grundig už jsou značky, ke kterým vzhlížím poněkud méně. Samsung mě uchvátil současným lesklým vzhledem svých obrazovek a monitorů, ale z jejich provedení nedýchá dojem takové preciznosti a pevnosti. Grundig považuji za průměrnou značku, ale musím konstatovat, že všechny výrobky od této firmy vykazovaly a vykazují velikou životnost a mám s nimi jen dobré zkušenosti.
Bohužel před Vánoci a ani krátce po nich není snadné svoji poptávku uspokojit.
Kolíne, Kolíne
Moje auto (Škoda 105L – silná citová záležitost) vyvine rychlost přes 100 km/h leda tak volným pádem se strmé skály, proto považuji na ty vzácné vyjížďky Pardubice-Praha kupovat dálniční známku za nesmysl a jezdím tuto trasu po staré silnici, většinou přes Kutnou Horu.
Dnes v noci jsem na zpáteční cestě dostal neotřelý nápad zkusit na zpáteční cestě z Prahy novou nepoznanou cestu přes Kolín. Cesta do Kolína byla velmi příjemná. Zatímco „dvojka“, která spojuje Prahu s Kutnou Horou, se vyznačuje serpentinami, kopci a velmi špatnou kvalitou povrchu vozovky (Zásmuky obzvlášť), tak silnice č. 12 má velmi klidný průběh. Až do Kolína.
Musím konstatovat, že v Kolíně je dopravní orientační systém naprosto nezvládnutý. U vjezdu do města navedou řidiče cedulemi „Pardubice“ do centra Kolína, avšak v centru již k Pardubicím žádné cedule neukazují. U některých větších křižovatek dokonce orientační značení chybí zcela, případně navádí pouze k okolním malým obcím. Přitom cesta pro neznalého řidiče není zrovna triviální a nestačí městem po hlavní jen tak projet. Celý článek
26 na krku
Dosáhl jsem obávaného věku 26 let, paráda. Poprvé za život cítím nespokojenost se svým životem a taky nespokojenost s věkem.
26 je věk, který mi bere mnoho zvláštních výsad. Nicméně dokud mi stačí oholení tváří, aby okolí uvěřilo, že je mi kolem 18 let, dá se spousta věcí ukecat – horší by to bylo naopak.
Také děkuji přátelům, kamarádům a personálu restaurace Velvet, za uspořádání úžasné oslavy a parádního překvapení. Tentokrát jsem do poslední chvíle nic netušil – má nevšímavost má bod.
Děkuji!
Odcizené autorství podruhé – tentokrát fotografie
Zhruba před měsícem jsem psal na blogu článek o panu Ženíškovi, webu m49web a krádeži našich firemních textů – nejnáročnější částí celé naší prezentační prestiže.
Nyní jde relativně o prkotinu – avšak s drobným rozdílem – moje práce se bez mého vědomí dostala až do novinových stánků :) Celý článek



(57 hlasů, průměr: 4,74) 
