Jak jsem protestoval proti spalovně
(3 hlasů, průměr: 4,33) 
Loading ...V rubrice: Právě se stalo, Společnost, Zamyšlení | 3 komentářů
Dnes se v Pardubicích v hokejové ČEZ aréně konalo veřejné projednávání projektu tzv. „Modernizace spalovny průmyslových odpadů, Provozovna Pardubice“. Jedná se v Pardubickém kraji o velmi bouřlivé téma, očekávala se účast cca 5000 lidí a bouřlivé reakce.
Podobná hnutí a aktivity mě běžně nechávají chladným, ale toto téma je už v posledních dnech tak rozvířené, až kontroverzní, že jsem neodolal a musel jsem se jít na projednávání podívat. Osobně se mi projekt spalovny v takové blízkosti také nelíbí, takže nakonec to nebyla jen moje zvědavost – šel jsem svojí přítomností vzkázat také své „ne“.
Má očekávání nebyla jinak vysoká, tušil jsem splašené výkřiky, explicitní plivání prázdných argumentů a projev davového šílenství. Očekával jsem, že nadpoloviční většina přítomných v davu si půjde jen zakřičet „na ty bohatý šmejdy“ a zatímco dole bude probíhat snaha o jednání, zatímco v tribunách se bude ozývat scestné skandování. Celý článek
(Ne)ochota městské policie
Loading ...V rubrice: Právě se stalo, Společnost, Ze života | Žádný komentář
- „Městská policie, dobrý den.“
- „Dobrý den, jsem na tramvajové zastávce Strašnická a tady v parčíku nad zastávkou vidím feťáka, jak si pravděpodobně připravuje drogy.“
- „Cože?“
- „No tady nad tramvajovou zastávkou je feťák a v parčíku si asi připravuje nějakou drogu.“
- „Jak ‚asi‘, jak ‚nějakou‘?! Co přesně dělá?“
- „No na odpadkovém koši má nádobíčko a vaří si tam něco.“
- „Ale co přesně?“
- „No to já nevím.“
- „No, tak vy nevíte. Tohle musíte hlásit přesně.“
- „Prosimvás, já přece nepůjdu za ním zkoumat co si to tam vaří!“
- „A co jste teda viděl?“
- „Má tam nějaký sáčky a teď zapalovačem něco opaluje na lžičce.“
- „Hm, no a kde to teda je?“
- „Tady na Strašnický u zastávky tramvaje, je tu nad tím takový parčík mezi metrem a budovou Kohout reality.“
- „To je Praha kolik? Deset?“
- „Ano“
- „Jé, tak to Vás musím předat jinam.“
…
- „Městská policie Praha deset, prosím.“
- „Dobrý den, jsem na tramvajové zastávce Strašnická a tady v parčíku nad zastávkou vidím feťáka, jak si pravděpodobně připravuje drogy.“
- „To je ten parčík nad zastávkou jako přes koleje od metra?“
- „Ano.“
- „Dobře, já tam někoho posílám, ať ho trochu srovnají do ladě. Děkuju Vám za nahlášení.“
Jak jsem kupoval televizi
Loading ...V rubrice: Filmy, Hardware, Právě se stalo, Remcání, Stroje, Ze života | Žádný komentář
Pro klienta sháním LCD televizi s 32″ úhlopříčkou. Stanovil jsem si, že s digitálním tunerem, HD ready rozlišením, S-Video, HDMI, D-Sub, Scart a kompozit vstupy a S-PID výstupem se musím vejít do 11 000 Kč vč DPH za nový kus (tedy bazar ani Aukro ne).
Zásadně kupuji pouze kvalitní, prověřené a stabilní značky, proto nabídky „značek“ jako Technica, GoGEN, ap. mě nechávají chladnými. Já se zaměřil především na Samsung, LG, Sony a Grundig.
Sony a LG si v mém povědomí nesou punc vysoké kvality a spolehlivosti – Sony zejména v oblasti televizní techniky a LG především u počítačové komponenty (CD-ROMky a pod.). U Sony se však výrazně připlácí za značku, takže tu jsem při výběru televize vyloučil, protože výše uvedené nároky za normálních okolností nedokáže splnit.
Samsung a Grundig už jsou značky, ke kterým vzhlížím poněkud méně. Samsung mě uchvátil současným lesklým vzhledem svých obrazovek a monitorů, ale z jejich provedení nedýchá dojem takové preciznosti a pevnosti. Grundig považuji za průměrnou značku, ale musím konstatovat, že všechny výrobky od této firmy vykazovaly a vykazují velikou životnost a mám s nimi jen dobré zkušenosti.
Bohužel před Vánoci a ani krátce po nich není snadné svoji poptávku uspokojit.
Kolíne, Kolíne
Moje auto (Škoda 105L – silná citová záležitost) vyvine rychlost přes 100 km/h leda tak volným pádem se strmé skály, proto považuji na ty vzácné vyjížďky Pardubice-Praha kupovat dálniční známku za nesmysl a jezdím tuto trasu po staré silnici, většinou přes Kutnou Horu.
Dnes v noci jsem na zpáteční cestě dostal neotřelý nápad zkusit na zpáteční cestě z Prahy novou nepoznanou cestu přes Kolín. Cesta do Kolína byla velmi příjemná. Zatímco „dvojka“, která spojuje Prahu s Kutnou Horou, se vyznačuje serpentinami, kopci a velmi špatnou kvalitou povrchu vozovky (Zásmuky obzvlášť), tak silnice č. 12 má velmi klidný průběh. Až do Kolína.
Musím konstatovat, že v Kolíně je dopravní orientační systém naprosto nezvládnutý. U vjezdu do města navedou řidiče cedulemi „Pardubice“ do centra Kolína, avšak v centru již k Pardubicím žádné cedule neukazují. U některých větších křižovatek dokonce orientační značení chybí zcela, případně navádí pouze k okolním malým obcím. Přitom cesta pro neznalého řidiče není zrovna triviální a nestačí městem po hlavní jen tak projet. Celý článek
Krysáááááá!
Tak jsem dnes o půj jedné ráno konečně chytil potkana.
A to jsme s kolegou ještě relativně brzo (již ve 21:30) jeli z práce domů, prý abychom šli spát dřív, aby se ráno lépe a dřív (již v 6:12) vstávalo. Cestou jsme se stavili v Hypernově a koupili něco k večeři – a pytlík buráků.
Na rozdíl od jeho předchůdců, můj současný potkánek je zlatíčko – nekouše, neutíká, kamarádí se. V dobré vůli, že ho nakrmím, jsem otevřel dvířka u klece. Byl ve své boudičce, jen vystrčil hlavičku. Dvířka jsem nechal a šel do koupelny vyměnit mu vodičku. Pak už mu z boudičky hlavička nekoukala – asi spal dál.
Nespal, čile mi během okanžilu zdrhnul a kamsi zalezl.
Do teď stále nevím, kde byl skoro dvě hodiny v naprosté tichosti zalezlý. Přehrabal jsem všechny kouty, pokoj během hledání doznal řádného úklidu, ale nikde po něm ani památky, kromě jednoho bobku pod postelí. Objevil se najednou sám – přišel za mnou, asi mu bylo smutno.
Na druhou stranu – při hledání jsem našel spoustu věcí, které jsem již dávno považoval za ztracené. A taky poklidil nejhorší svinec z podlahy. A zjistil jsem, že mám v bytě celkem 8 plnohodnotných (i když někdy notně zastaralých) počítačů. Stálo to za to.
26 na krku
(5 hlasů, průměr: 1,80) Loading ...V rubrice: Právě se stalo, Remcání, Společnost | Žádný komentář
Dosáhl jsem obávaného věku 26 let, paráda. Poprvé za život cítím nespokojenost se svým životem a taky nespokojenost s věkem.
26 je věk, který mi bere mnoho zvláštních výsad. Nicméně dokud mi stačí oholení tváří, aby okolí uvěřilo, že je mi kolem 18 let, dá se spousta věcí ukecat – horší by to bylo naopak.
Také děkuji přátelům, kamarádům a personálu restaurace Velvet, za uspořádání úžasné oslavy a parádního překvapení. Tentokrát jsem do poslední chvíle nic netušil – má nevšímavost má bod.
Děkuji!
Odcizené autorství podruhé – tentokrát fotografie
(2 hlasů, průměr: 3,00) Loading ...V rubrice: Internet, Právě se stalo, Remcání | Žádný komentář
Zhruba před měsícem jsem psal na blogu článek o panu Ženíškovi, webu m49web a krádeži našich firemních textů – nejnáročnější částí celé naší prezentační prestiže.
Nyní jde relativně o prkotinu – avšak s drobným rozdílem – moje práce se bez mého vědomí dostala až do novinových stánků :) Celý článek
Mlžná noc
Nemám rád zimu, déšť a vlhko – to se o mě ví.
Zato v nocích, bouřkách a mlze se vyžívám. Poslední týden je na mlhy jak dělaný.
Jedna z nejhustčích mlh pokryla Pardubice dnes v noci. Neváhal jsem a vyrazil na noční procházku do ulic. Bylo to úžasné. Zvláštností byl nejen všudypřítomný opar, ale i naprosté až děsivé ticho. Hluk města se přes hustou mlhu nepronesl. Celý článek
9.B dokáže divy i po 10 letech
Známé tváře a přece tak cizí. Krásné datum 10. 10. si odnesu jako jedno z nejúžasnějších z tomhle krušném roce – po 10 dlouhých letech se sešli v hojném počtu 15 osob (nemýlím-li se) příslušníci někdejší 9.B základní školy Hostýnská. Nebyl to sice plný stav, ale dosti úctyhodný. Celý článek
Co se dělá v noci
Loading ...V rubrice: Právě se stalo, Společnost, Ze života | 4 komentářů
Občas si lidi klepou na čelo, když mě ráno před sedmou ranní potkají na ulici a zatímco oni jdou rozespalí do práce, já se unavený ploužím domů do postele.
A prý: „Co celé noci děláš?“
Zmatené SMS. To stačilo jen ve 3 ráno napsat SMS :)
O autorovi
Jmenuji se Jakub Bouček, jsem technický správce a svojí prací pomáhám několika institucím, aby jejich systémy pracovaly bezchybně.
Toto je můj osobní zápisníček o tom, co mě zajímá, nebo co mě štve.-
