V první řadě vás žádám, nic nemažte! Setkávám se s tím, že je počítač před moji návštěvou velmi důsledně vyčištěn různými Ultra-Cool-Clean čistícími programy. Abych však dokázal úspěšně rozpoznat problém, potřebuji sledovat stopy, které jsou pro moji práci velmi cenné.

„Když mi žena řekla, že Vám volala, tak jsem vám to tu připravil, abyste měl všechno snadnější.“

Je to podobné, jako přijít k doktorovi s tím, že máte chřipku, ale ráno jste si vzali pár prášků, které brával dědeček, když ještě žil, „tak mě tu máte, pane doktore, jsem připravený“.

Pokud čekáte návštěvu odborníka, nesnažte se udělat dojem, ale raději připravte to, co je opravdu důležité, zejména:

• podklady od počítače, jako dodací listy, popis počítače, datum prodeje – abych mohl snadno odhadnout, co počítač obsahuje a zda není ještě v záruce,
• doklady a seznam koupených programů – abych věděl, co je třeba „chránit“ a co vše může chování počítače ovlivňovat,
• seznam lidí, kteří s počítačem pracují, mají v něm účet, nebo data
• všechny diskety a CD a další programy, které jste k počítači dostali, zejména ovladače, instalační programy atd. – aby bylo možné co nejrychleji provést přeinstalování problémových částí počítače,
• seznam všech problémů, které vás trápí – abychom nemuseli na místě tápat,
• seznam všech věcí, které byste rádi zavedli, případně co nejpřesnější popis programů, které myslíte, že by pro vás mohly být užitečné,
• přesný, ale opravdu přesný popis chybových hlášení, kterými počítač neustále obtěžuje – věřte mi, že opravdu nestačí „pořád to ukazovalo chybu, že chybí nějaký… to, no… no něco, no, vy už určitě budete vědět“. Jediné, co mnohdy mám k dispoziti je právě ta chybová hláška a bez ní nemůžu zjistit, kde je problém. Třeba to vyfoťte, jestli se vám nechce opisovat.
• Projděte si data v počítači a poznamenejte si, které data jsou pro vás důležitá – v některých případech je třeba položit oběti a smazat nepotřebná data a naopak se nic nesmí stát důležitým dokumentům.

Správu sítí jsem až na několik výjimek před několika lety pověsil na hřebík a dnes mě živí trochu jiná práce ve společnosti Koldasoft, s.r.o.

Přesto i nadále pro vybrané klienty vzácně  zaskočím na návštěvu tuhle a tamhle nějakou maličkost dopilovat k dokonalosti.

Miluju tyhle návštěvy, jsou mojí tajnou drogu. Je to úžasná sonda do životů těch lidí, protože na rozdíl od jakékoliv jiné profese v drtivé většině případů počátek práce spočívá ve spuštění testů, které trvají několik desítek minut, během kterých mám čas nerušeně pozorovat běh cizích životů.

Víte, kdybych byl třeba instalatér, nikdy bych nezískal tolik času k dobru. A kdybych zašel na osobní přátelskou návštěvu, tak bych svojí přítomností narušil běžné chody domácnosti, lidé by se kolem mne shlukli a snažili by se mi dělat společnost, místo aby přirozeně žili dál.

Když však zalezu někam do kouta k počítači a řeknu, že za dvě tři hodiny budu znát výsledek, tak dostanu zásobu jídla a pití, jsem ponechán o samotě a chod domácnosti se rozjede téměř tak, jako bych tam nebyl.

Začne se vařit, uklízet, plánovat další den, nebo se naopak probírá den uplynulý, děti píší úkoly, učí se, a tak dále.

Domácnosti takto navštěvuji ve večerních hodinách a naprosto nejlepší čas pro sledování běhu domácností je po 20. hodině, v létě ještě později.

Hrozně rád pozoruji chování lidí a zvířat v jejich přirozeném prostředí. A řídím se pravidlem „Poznej jejich domov a poznáš je.“ Člověk na ulici nebo v kanceláři není nikdy sám sebou natolik, jako doma. Mimo svůj byt lidé mohou snadno předstírat, že jsou někým jiným, než doopravdy jsou. Neumím slovy popsat a vlastně ani pořádně sám nevím, co přesně mi soukromí na lidi vyzradí, jen vím/cítím, že to tak je.

… přesto, napadá mě jedna věc, kterou sleduji – pořádek. Paradoxně přílišný pořádek vnímám spíše jako problém, než jako pozitivum. Zastávám názor, že dokonalý pořádek není efektivní ani praktický. Nikdy totiž není možné mít vše hotové a co není hotové, je rozpracované …a rozpracované by mělo rozpracované zůstat, dokud se nedokončí. Nemyslím mít tedy v bytě chlív a špínu, na druhou stranu když na stole leží pouze čistý papír a tužka, někde určitě něco nehraje.

Shrnu to tedy – tyhle pracovní návštěvy mám velmi rád a svých klientů si velmi vážím, ať už jsou z Prahy, Pardubic, nebo třeba z Horoušánek. Navíc po všech těch zážitcích je pěkné vidět na tváři hostitele radost, že se jim jejich domácí přítel (počítač) uzdravil a dokáže věci, o kterých do té doby nikdo z nich ani neslyšel. Tak vždy, když odcházím, zůstává na obou stranách naprostá spokojenost s výsledkem.

A opravdu jsem přesvědčen, že tuto práci odvádím dobře.

Nechcete také vyladit vašeho plechového miláčka? :)

Osobně jsem se této konference zúčastnil a získal tam velmi cenné informace.

Velmi doporučuji!

Někdy tou dobou slavil náš kamarád narozeniny, což znamenalo hromadný výled do naší (huli)boudy v Mnichovicích. V nabídce bylo jen pivo a voda z potoka. Druhé pivo už mi trochu zachutnalo a od okamžiku, kdy se vytáhla basa šampaňského si toho moc nepamatuji a i po letech se mi sem tam vybavují podivné záblesky vzpomínek z tehdejšího večera. Matně si vzpomínám, že oslavenec kamsi/odkudsi skákal a zlomil si nohu.

Ráno celkem ušlo. Od té doby jsem se pivu nebránil, ale houba (víno s colou) bylo stále nej.

V roce 2003 jsem jel s kamarádem na jeho chatu v dobré víře, že budeme mít klid na učení na maturitu, jenže jsme tam potkali jeho kamarády z dětství a tak jsem tehdy získal svou další krušnou zkušenost s alkoholem. Ráno jsem po sobě uklízel chodníček kolem chatky, pral povlečení a poznal význam slova „Kocovina“.

Ale maturitu jsme zvládli, dostal jsem se na školu do Pardubic a bylo opět co oslavovat.

Ačkoliv to nyní vypadá, že jsem těžký alkoholik, pravda je přesně opačná. Vadí mi, že někteří se bez pití neumí bavit. Sám nikdy nepiju, jen ve společnosti a ještě nikdy zásadně nezačínám první.

Když jsem první vteřiny loňského roku zahájil tím, že jsem do rukou chytal zvratky nezletilýho kluka, začal jsem hodně uvažovat, jestli mi to všechno za to vůbec stojí.

Nestálo a tak jsem přestal pít. Ne hned a ne úplně. V květnu jsem se napil na několik měsíců naposled a pivo si dal jen při velmi zvláštních příležitostech.

Tělo si odvyklo a teď se mi po jedné 10° točí hlava, po dvou jsem namol a ještě panák a jsem pod stolem.

To je stav, který mi nevyhovuje. Nepít úplně není ideální, protože někdy si dát skleničku pro více upřimnosti je hodně užitečná věc. Navíc jsou situace, kdy bych se rád napil a přitom zůstal svůj.

Mějte proto prosím teď ke mně pochopení :)

V úterý jsem procházel dlouho zanedbávané statistiky firemních stránek naší společnosti Koldasoft, s.r.o. a zaujal me příchod uživatele (tzv. referer) ze stránek m49web.

Otevřením zmíňeného refereru jsem se dostal na stránku Optimalizace SEO webu m49web nějakého pana Martina Ženíška (RŽP) aka matysek49. Na zmíněné stránce byla zkopírovaná celá stránka našeho firemního webu, konkrétně Optimalizace pro vyhledávače (SEO).

Prostým pohledem bylo zřejmé, že plagiátorská činnost pana Ženíška byla opravdu velmi činorodá, protože obsah bočního menu jakoby z oka vypadl webu našemu – byť místy hodně utrpělo na kvalitě.

Teprve při proklikání odkazů na webu m49web bylo zřejmé, že není zkopírována pouze celá jedna stránka, ale pan Martin Ženíšek si (s)prostě okopíroval snad všechny stránky z našeho firemního webu a bez nejmenších obav je – klasicky bez uvedení zdroje ani skutečného autora – publikoval na svých stránkách, kterými se snaží propagovat v oboru tvorby webových stránek a – cituji – nabídku reklamních a fotografických služeb.

Vše podepsáno a kryto větou „All rights reserved“ naspodu stránky.

Uvést skutečného autora? Dovolit se, či alespoň oznámit použití? Proboha, proč?!

Trapnost celého aktu završuje fakt, že i ono (s)prosté kopírování našeho webu bylo provedeno dosti ledabyle. Na několika okopírovaných stránkách zůstaly nezměněné odkazy vedoucí na stránky Koldasoftu a do této doby se tak panu Ženíškovi z jeho stránek na naše dostalo celkem (cca) 12 návštěvníků (UPDATE: k 23. 9. již více jak 58) (zdroj: logy).

Abych zde poukázal na rozsah plagátorství, kterého se pan Martin Ženíšek svým jednáním na webu m49web dopustil, uvádím kompletní seznam stránek webu společnosti Koldasoft, s.r.o., s uvedením, zda byla daná stránka prokopírována na web pana Ženíška (pod odkazy „offline“ najdete kopii stránek pořízenou během dne zjištění):

• Úvod
• Nabídka služeb – Zkopírováno na homepage (již odstraněno¹⁾ | offline)
• Tvorba webových stránek – Zkopírováno z části (již odstraněno²⁾ | offline)
• Optimalizace pro vyhledávače (SEO) – Zkopírováno (již odstraněno²⁾ | offline)
• Registrace do katalogů – Zkopírováno z části (již odstraněno²⁾ | offline)
• Domény a hosting – Zkopírováno (již odstraněno²⁾ | offline)
• Přepracování (redesign) webových stránek – Zkopírováno (již odstraněno²⁾ | offline)
• Následná správa webových stránek – Zkopírováno (již odstraněno²⁾ | offline)
• Grafické práce – Zkopírováno z části (již odstraněno¹⁾ | offline)
• Informace
• Proč mít webové stránky? – Zkopírováno (již odstraněno²⁾ | offline)
• Proč si webové stránky nechat udělat? – Zkopírováno (již odstraněno²⁾ | offline)
• Jak by měla vypadat kvalitní webová stránka? – Zkopírováno (již odstraněno²⁾ | offline)
• Výhody a nevýhody webových stránek – Zkopírováno (již odstraněno²⁾ | offline)
• Průběh tvorby webových stránek – Zkopírováno (již odstraněno²⁾ | offline)
• Jak je drahý provoz webových stránek? – Zkopírováno (již odstraněno²⁾ | offline)
• Co si připravit před zahájením tvorby? – Zkopírováno (již odstraněno²⁾| offline)
• Slovníček pojmů – Zkopírováno (již odstraněno²⁾| offline)
• Znalosti
• Použitelnost a přístupnost webových stránek
• Metody optimalizace pro vyhledávače (SEO)
• Reference
• Ceník – Zkopírováno (již odstraněno²⁾ | offline)
• O nás
• Naše značka
• Náš tým – Zkopírován pouze nadpis jakožto součásti struktury webu
• Proč zvolit Koldasoft?
• Kontakt
• Hledáme externisty
• Mapa webu

1) – Odstraněno po první výzvě (10. 9.)
2) – Odstraněno po telefonické urgenci (23. 9.)

Rád bych podotkl, že všechny uvedené stránky jsou skutečně původně naším dílem a všechny jejich části jsme po několik měsíců pilovali s Koldou a Mortym k dokonalosti a nad texty i strukturou webu strávili mnoho dlouhých hodin.

Co na to pan Ženíšek

Když jsme se ujistili, že podobnost stránek není náhodná, Kolda ihned telefonicky kontaktoval pana Ženíška. Pan webmaster přiznal barvu, ale vymlouval se na to, že na vlastních stránkách pracuje a toto měla být pouze dočasná výplň. Pan Ženíšek od nás dostal čas na nápravu do pondělí 15. 9. (tj. den publikování toho článku) a tento termín slíbil dodržet.

Jeho vyjádření mi vrtalo hlavou. Uvědomuje si vůbec ten člověk, že je něco špatně? Proto jsem mu v dalších dnech zavolal (zápis zestručněn):

Já: „Dobrý den tady Jakub Bouček, velmi se mi líbily Vaše stránky a v současné době zakládám konkurenční stránky a chtěl jsem se Vás zeptat, jestli si mohu zkopírovat něco z Vašich stránek a za jakých podmínek.“
p. Ženíšek: „Zkopírovat si můžete cokoliv, kromě referencí.“
Já: „Prima. A Vám příjde v pořádku si takhle zkopírovat cizí texty?“
p. Ženíšek: „Ehm, …prosím?“, zopakoval jsem dotaz, „Ehm, tedy já asi včera už mluvil s vaším kolegou a říkal jsem mu, že stránky do pondělí upravím, aby se tam neobjevovaly vaše texty…“
Já: „Ale ptám se Vás, jestli Vám příjde normální si zkopírovat jen tak cizí stránky!“
p. Ženíšek: „Ehm, no myslím, že to je možné, pokud se neodstraní odpovídající kopyrajty a původní autor bude uveden.“
Já: „Ale na Vašich stránkách nejí po našem podpisu ani stopa.“
p. Ženíšek: „Prosím, já vás neslyším, víte já jedu autem…“
Já: „Můžete mi říct, co vás vedlo k tomu, že jste si sprostě zkopíroval celý náš web a vydával ho za svůj?“
p. Ženíšek: „Mě se totiž vaše stránky moc líbily, jsou tam kvalitní texty…“
Já: „No samozřejmě, však to taky dalo hodně práce!!!“
p. Ženíšek: „…no, líbily se mi, tak jsem si tam dočasně dal, než tam dám vlastní texty. Jak už jsem řekl, do pondělí odstraním všechny texty, o kterých si myslím, že jsou z vašeho webu.“

Původně jsem očekával, že pan Martin Ženíšek kradení obsahu zhodnotí jako pochybení, vysloví několik pardonů a pro příště se poučí. Místo toho své jednání víceméně obhajoval.

Dnes je pondělí 15. 9. První pohled na stránky naznačuje, že závadný obsah je opravdu odstraněn, ale skutečnost je jiná. Většina stránek je pouze schována tak, že v menu již odkazy na stránky nejsou, avšak vyhledávače a jejich uživatelé na původních adresách dostávají stále relevantní výsledky, na kterých jsou stále naše stránky okopírovány – jinými slovy, škodlivý efekt, kterým stránky pana Ženíška vůči naší společnosti působí, zůstal nezměněn.

Možná si pan Martin Ženíšek myslel, že tím se vlk (my) nažere a koza zůstane celá.

Navíc některé stránky, jejichž autorství náleží nám, jsou stále na webu pana Ženíška publikovány zcela nepokrytě, například Ceník.

Je zajímavé vidět, co ze webu po odstranění našich textů zbylo. Několik omluvných vět a stěží tucet stránek s obsahem nejisté kvality.

m49web kopíruje i další autory

Přestože stránky pana Ženíška byly ještě nedávno složeny převážně z našich textů, snadno lze rozpoznat, že nejsme jedinými poškozenými. Dovolím si vypíchnout několik „náhodných“ podobností:

• JP Webdesign vs. E-shop (offline),
• mujHosting vs. Ceník hostingu (offline)

Nevím, zda od těchto zdrojů dostal pan Ženíšek ke kopírování svolení, ale od nás rozhodně ne.

UPDATE: Dle tvrzení p. Ženíška, kopírování ze stránek mujHosting je schválené jejich autorem a JP Webdesign není autorem textů.

Koldasoft vs. m49web

Kdyby nám byl m49web alespoň důstojným soupeřem…

Nebudu zde práci pana Ženíška hodnotit, jen poukážu na některé detaily, které by zkušený tvůrce kvalitních webových prezentací měl chápat.

Jak se bránit

Internet nám dnes naštěstí nabízí mimojiné i mocné nástroje, které mohou pomoci při hledání plagiátů. Mezi všemi si dovolím vyzdvihnout zejména službu Copyscape. Rozhraní služby je nápadně podobné rozhraní Google a také se zcela shodně používá.

Na úvodní stránce Copyscape zadejte adresu vašich stránek a do několika sekund budete vedět, kdo vás kopíruje.

Copyscape je v této základní verzi zdarma, ale za příplatek je možné používat i některé doplňkové služby, jako automatické monitorování webu, nebo vyhledávání plagiátů pouhým vložení části textu.

Programátora v jeho práci nesmírně ovlivňují jeho emoce a problémy, kterými v osobním životě prochází a to do takové míry, že se jeho výkon může na několik týdnů zastavit úplně na nulu.

Programování je hluboká myšlenková činnost, do které je třeba se plně ponořit a věnovat jí veškeré soustředění. Pokud má však programátor jakýkoliv psychický problém, například stres, velké emoční vypětí, nedokáže se soustředit, myšlenkami přebíhá, těká, ale na programování, které jeho starosti přímo nevyřeší, se prostě soustředit nemůže.

Sedět pak v takovém stavu v práci u počítače, týrat se a ždímat ze sebe násilím rozumy, to je skutečná pitomost. Raněná duše programátora v tu dobu musí být hýčkána, takový člověk by měl relaxovat a usilovat o to, aby se dostal zpět do rovnováhy, ve které je schopen se odprostit od negativních vlivů, aby mozek mohl vstřebat problém a opět pokračovat v práci.

A vůbec sedět v práci od rána do večera a naději, že produktivita stoupne, určitě nemůže u programátora fungovat.

A to je důvod, proč tuhle práci miluji. Můžu nad problémem sedět hodiny, ale nic nevyřeším. Můžu čmárat diagramy, psát kódy, ale buď to ve výsledku nefunguje, nebo je výsledek tak příšerný, že se pod něj nebudu chtít podepsat.

Pak ale stačí jít na procházku, projet se autem, nebo pokecat mezi dveřmi se sousedkou – prostě si okamžik nějak zpříjemnit – a pak přichází záblesky geniálních nápadů tak rychle, že si je ani nestačím zapisovat dřív, než se zase v mžiku vytratí. S oblibou totiž přichází během úplně jiné naprosto nesouvisející práce – při vaření, sprchování nebo když ohřívám prkýnko na toaletě.

Pěkně to popisuje Martin Koníček na svém blogu (doporučuji prostudovat):

To je důvod, proč nedělám vývojáře. Jak si mám účtovat práci, když většina práce je v relaxování, zajít si na dobrý oběd, zajít si do sauny, projet se v autě, pokecat s přáteli, a pak dvacet minut napsat na papír řešení, které vám na pozadí zpracovává váš mozek. Já jediné co dělám, a tuto schopnost máme asi všichni, tak nebrzdím svůj mozek ve zpracovávání informací. Nenutím svou mysl, aby nějak myslela, nechávám jí myslet na pozadí, nevnímám to a jde to samo.

Zdroj: http://blog.air4web.com/dilema-vyvojare.html

Martinovým blogem si prolézám ve volných chvílích moc rád. Je plný inspirací a motivací. Ve většině článků se poznávám, snad jen s rozdílem že Martin zná svoji cenu a věří si více, než si v současnosti připustím sám.

Prostě není nad to chvíli sedět, přehazovat si v hlavě nějaký nápad – je jedno jestli je to u oběda, v autě nebo v posteli před usnutím – pak sednout a vytvořit geniální dílo během minuty. Geniální dílo se vyznačuje tím, že bývá překvapivě jednoduché, pro ostatní lidi je zpočátku těžko pochopitelné a jiní vývojáři pro něj nemají pochopení.

Když třeba vymyslím geniální jednoduché nastavení serveru, je problém najít hostingovou společnost, která by jej nasadila. Nevyžaduje však žádný složitý zásah na serveru, ale prostě vyžaduje trochu zamyšlení.

Stejně jako temnhle článek, který vzniká za zvláštních okolností. Máme v bytě návštěvu, ale sedím stranou a píšu, je to nespolečenské, s pochopením se neshledávám, ale pokud myšlenku nepodchytím teď, za pár minut bude pryč.

Zvláště, když Vás od chuti výtečné kávy dělí pouze stisknutí jednoho tlačítka.

Pak jen chvíli stojíte, sledujete, jak se zrna luxusní kávy Davidoff melou, presují a do hrnečku teče dávka lahodné tekutiny.

Za necelou minutu je hotovo, zcela bez práce a ten strojek po sobě uklidí i zbytky lógru.

V první chvíli jsem zcela nechápal, jak je možné, že za poslední dva měsíce bylo staženo přes 3 GB dat, zatímco běžně se přenos pohyboval v řádů desítek MB.

Až pohled níž, do seznamu stránek, které služby využívají, mi podal vysvětlující informace. Doslova stovky adres, které sprostě zneužívaly v několika posledních měsících mnou poskytované služby k účelům, se kterými nesouhlasím – dokonce jsou přímo v rozporu s podmínkami hostingu, na němž služby provozuji (v ilustraci níže jsou nežádoucí adresy označeny červeně).

Abych byl upřímný, před časem jsem s pardubickou rádoby erotickou agenturou spolupracoval na internetových projektech a v rámci spolupráce jsem umožnil použití mnou spravovaného přehrávače video-sekvencí. Již tehdy jsem zdůrazňoval, že si výslovně nepřeji, aby byl nasazován pro jiné použití, než jak jsem jej tehdy nastavil a zprovoznil. Přehrávač byl tehdy použit pro uvítací, erotiky zcela prostou, nahrávku.

Krátce po té jsem ukončil s agenturou spolupráci – o důvodech bych se zde nerad blíže zmiňoval. Náhodou jsem sice zaznamenal, že se přehrávač objevil i na sousedních stránkách agentury, přestože tam neměl co dělat, ale blíže jsem se tím nezabýval.

Jenomže přehrávač, jak jsem dnes zjistil, byl použitý na mnoha stránkách věnovaných erotice a byly skrz něj přehrávány pornografické záběry.

Jak se zbavit pijavice

Přemýšlel jsem, jak problém efektivně odstranit.

První nejjednodušší variantou bylo prosté smazání přehrávače z místa, odkud je stahován. Tím bych však poškodil asi desítku klientů a další desítky soukromých projektů – včetně tohoto blogu – bych citelně ochromil. Musel bych pak ručně obejít všechny stránky, kde je přehrávač umístěn a opravit je.

Další nevýhody tohoto řešení:

• Uživatelé by byli zmateni a nedostatečně informováni,
• poškodil bych své slušné klienty, kteří za nic nemohou,
• viníci by nebyli dostatečně potrestáni,
• snadno by se mohl problém opakovat
• a hlavně, to prostě nebylo dost cool!

Vzpomněl jsem si, jak podobný problém řeší server blog.cz. Pokud je jejich obrázek vložen do cizí stránky, nezobrazí se. Namísto toho se však zobrazí nápis, že tohle se prostě nesmí.

V mém případě jsem však neměl situaci tak jednoduchou. Jediné, čím jsem mohl manipulovat byl přehrávač – flashová aplikace, která se stahovala z mých stránek. Nemohl jsem však již ovlivnit jeho nastavení, které bylo vepsáno přímo ve stránce, ke které jsem neměl přístup. Také jsem nemohl ovlivnit přehrávaná videa, protože tato jsou stahována z jiných serverů.

Neumím ani pracovat s Flashem, takže podvrhnout přehrávač nepřipadalo v úvahu.

Začal jsem tedy zkoumat způsob vložení přehrávače do stránky a hledal jsem, zda by se v některém místě nedala najít slabina, kterou mohu využít. Byla tam. Vzhledem k tomu, že, přehrávač je získáván protokolem HTTP z adresy //fotky.boucek.info/player/flvplayer.swf, lze přikázat prohlížeči, aby se přesměroval na jinou adresu.

Všiml jsem si, že existují dvě metody, jak v HTML definovat parametry, ze kterých přehrávač čte cestu k přehrávanému videu:

a nebo:

Bohužel všechny kradené prohlížeče jsou do stránek vkládány pomocí druhé varianty, tedy pomocí atributu flashvars. To je problém, protože pomocí přesměrování lze ovlivnit pouze parametry předané přímo v adrese přehrávače.

V zoufalství jsem zkusil ještě zkombinovat obě varianty a do kódu umístit cestu k videu oběma metodama a sledovat, která bude mít větší prioritu. Přehrávač totiž může pochopitelně v jednom okamžiku přehrávat pouze jedno video, proto si musí vybrat jedno z nich.

Naštěstí přehrávač dává přednost parametrům uvedeným přímo v adrese přehrávače, takže vhodným přesměrováním lze snadno změnit chování přehrávače.

Tím byla odstraněna poslední překážka a mohl jsem začít škodit :-)

Jdeme škodit

Ujasnil jsem si body, které musí akce splňovat:

• Musí zasáhnout pouze nežádoucí kopie přehrávače,
• ostatní musí zůstat bez změny funkce,
• musí být funkční ve všech prohlížečích,
• přesměrování musí jít ovlivňovat velmi rychle, být flexibilní – to pro případ, že by změna přeci jen zasáhla přehrávače na stránkách klientů.

Před začátkem programování jsem si připravil video, které budu prohlížeči podstrkovat. Volil jsem ostré viditelné a kontrastní barvy – červenou a bílou. Na konci videa jsem si neodpustil emotivní vyštěknutí :-)

Časově nejnáročnějším úkolem bylo naprogramování kódu, který bude dělat přesně to, co se po něm chce.

Sepsal jsem klíčová slova, kterými jsem odlišoval žádoucí a nežádoucí kopie. Tato slova se mohla vyskytovat v adrese, kterou byl přehrávač volán, nebo v adrese stránky, do které byl stahován (tzv. referer). Klíčová slova jsou tato:

• papaya-agency.com,
• q3.cz,
• ceskeholky.cz,
• sex,
• erotic,
• porno.

Dále bylo třeba zajistit, aby nedocházelo k nekonečnému přesměrovávání. To by se mohlo stát, protože když si prohlížeč zavolá přehrávač, dostane příkaz, aby se přesměroval na novou adresu. Prohlížeč musí poslechnout, tak volá přehrávač z nové adresy. Jenže obě adresy jsou skoro stejné, jen ta druhá je doplněná o cestu k nastrčenému videu, tudíž by prohlížeč dostával stále příkaz k přesměrování. Proto jsem nastrčenému videu dal neobvyklý název: „robber.fvl“ [zloděj, lupič] a zajistil, že pokud se volá přehrávač, který v adrese obsahuje slovo „robber“, nebude dále přesměrovávat.

Jak takové přesměrování praktikovat na serveru? Protože server soubor s příponou *.flv nijak nezpracovává, ale pouze posílá, je třeba pomocí Rewrite, nebo jiné funkce serveru přepsat volanou adresu na nějaký PHP soubor. K tomu postačuje řádek ve tvaru: RewriteRule ^.+$ index.php [L].

O zbytek už se postará PHP:

A stránky jsou rázem ozdobené:

Ano, je to tak. Pokud, stejně jako já bydlíte poblíž prodejny tohoto řetězce, těšte se, už nebude třeba běhat před nákupem do vzdáleného bankomatu.

Ačkoliv LIDL vůbec nemám rád, z výše uvedených důvodů jsem nucen do něj chodit. Jsem totiž bytost vysloveně líná a neodolám tak lákadlu, že mi prodejna stojí asi 50 m od východu z domu. Když si jdu ráno pro pečivo jsem tak doma dřív, než bych vůbec došel nebo dojel do kteréhokoliv jiného marketu. Navíc bych si moc nepomohl, protože nejbližší Kaufland je na karty také hluchý.

Na druhou stranu musím zdejší LIDL pochválit, že mají dobrého dodavatele pečiva – jejich rohlíky se v ústech jen rozplývají. V pražském LIDLu jsem si rohlíky koupil jednou a ani pes to nežral.

K tématu

• Obchodníci neradi přijímají platební karty [Měšec.cz - 2. 2. 2007]