Notebook nebo stolní počítač?

Všichni chtějí notebook. No jasně, je malý, přenosný – tak proč kupovat něco jiného? Povím vám to.

Delší práce na notebooku je velmi nepohodlná. Klávesnice je vysoko (na těle notebooku), bývá poměrně malá, málo ergonomická. Obrazovka je nevhodně umístěná, při delší práci můžete pociťovat bolesti zad a krčních svalů. Některé typy se tyto nedostatky snaží trochu potlačovat, ale pevné spojení obrazovky s tělem notebooku mnoho možností na zlepšení nedává. Stolní počítač má klávesnici i monitor zvlášť a můžete si je rozložit po stole dle potřeb.

Pokud notebook nepotřebujete do školy nebo do práce, opravdu potřebujete přenosný počítač? Ze zkušenosti potvrzuju, že hodně notebooků zůstává na jednom místě a nikdo je nikam nenosí. Brzy přejde i zdánlivě lákavá představa, jak budete serfovat různě po bytě (ve vaně, na záchodě, v posteli). Notebook na čtení do postele je velká a těžká věc, brzo vás to přestane bavit.

Notebook je dražší. Na první pohled to tak nevypadá, ale reálné náklady zejména již při koupi jsou vyšší. Notebook představuje nedělitelný celek a později víceméně nebude možné jeho vlastnosti přizpůsobit nově vzniklým potřebám a je proto nezbytné ještě před koupí důkladně zvážit, na co jej chcete využívat.

Stolní počítače jsou jako skládačky. Drtivou většinou jejich komponent lze vyměnit za novější a výkonnější kdykoliv později a tím i staršímu stroji dát novou mízu. Je tak možné po několika letech několikanásobně zvýšit jeho výkon (pokud na tuto alternativu bylo při nákupu náležitě pomýšleno). Z tohoto důvodu můžete při nákupu sestavit stolní počítač z levnějších komponent. V průměrné rodině životnost bývá mezi 6 a 10 lety.

Možnosti oprav jsou u notebooků značně horší. Náhradní díly bývají drahé, některé jsou specializované pro daný typ, jejich výměna je komplikovaná a bez zásahu drahého servisního technika se neobejdete. Rovněž výměna poškozených částí (obrazovka, ulomený nebo prasklý kryt, opotřebení často namáhaných míst) je často nedostupná a po nějaké době je z pěkného notebooku nepěkný kus osahaného a potlučeného plastu.

U stolního počítače poškozený či opotřebený díl lze snadno vyměnit a to včetně výměny plechové bedny, ve které je poskládán.

Dnes je vhodné pořídit si počítače dva. Silný a kvalitní stolní počítač a k němu malý levný netbook, případně tablet.

Přesto níže v článku se budu povětšinou opírat o notebooky a většina bodů platí i pro stolní počítače.

Na co se zaměřit?

Jak už jsem uvedl, v první řadě si musíte ujasnit, na co počítač budete potřebovat. Na internet, na filmy, na práci, do školy, jako psací stroj, na hraní her? A dále budete chtít na počítači: sledovat televizi, vytvářet videa/hudbu, připojovat svůj telefon, připojovat speciální stroje (např. lekařské přístroje), dělat prezentace na projektoru, mít internet kdekoliv a kdykoliv?

Pokud jde o notebook, běžte do obchodu, kde jsou vystavené (doporučuji navštívit Alzu v Holešovicích), nebo si nějaký půjčte od kamaráda a zkuste na nich chvíli psát a pohrávat si s nimi. Nekoukejte na cenu, ale zjišťujte, co vám vyhovuje a co vám vadí. Podle toho pak vyberete lépe takový, který vám bude vyhovovat.

Jaká značka je nejlepší

U notebooků v ceně do 20.000 Kč prakticky žádná. Dnes jsou vyráběny a posílány na trh velmi rychle, takže trpí nedostatky a problémy – výrobcům se vyplatí řešit více reklamací, aby mohli poslat na trh novinku dříve, než konkurence.

Přesto ale značky Dell, HP, Sony a Lenovo patří mezi špičky a dále Acer je takový lepší průměr. Ostatním značkám bych se vyhýbal.

Jaký zvolit procesor, paměť, atd.?

To je těžká otázka, protože nabídka se mění každý den. Tuto volbu ale nechte až na konec a nejdříve se věnujte výběru podle zbytku článku.

Na co si dát pozor

Klávesnice

Největší zvěrstvo výrobci páchají na klávesnici. Někomu může chybět pravá numerická klávesnice. Pokud používáte klávesy Home a End, podívejte se, zda nechybí. Také klávesy Delete, Enter a PageUp a PageDown někdy nepochopitelně mění svá místa. Zkontrolujte i mezerník, aby nebyl nápadně krátký – budete se trefovat vedle, je to otravné.

Jaká klávesa je úplně vlevo dole? Pokud tam není Ctrl, pak zkuste najít jiný notebook. Je to asi nejotravnější záměna kláves, kterou kdy kdo udělal.

Některé klávesnice mají nepříjemný stisk, to si musíte zkusit sami, co vám vyhovuje. Kvalitu klávesnice asi nejlépe poznáte, když stisknete mezerník úplně na kraji – neměl by se nahnout, ani zadrhávat.

Kurzorové šipky by měly být samostatně, nebo alespoň kousek vysunuté (viz foto). Jde o to, abyste je dokázali najít po hmatu. Ty totiž nejčastěji hledáte jen hmatem, zatímco sledujete text, ve kterém se potřebujete pohybovat.

Různé speciální klávesy, které na klávesnicích bývají osazeny (tlačítka pro internet, email, kalkulačku, word, atd.), používá jen málo kdo – pokud je nepoužíváte již nyní, nečekejte, že by vám do života něco zázračného přinesly. Osobně používám pouze tlačítka pro nastavení hlasitosti. Neporovnávejte proto počítače podle toho, kolik tlačítek mají navíc.

Lesklá obrazovka

Lesklá obrazovka je hezká, ale vyžaduje pro práci dobré světelné podmínky, jinak v ní vidíte jen svůj obličej jak v zrcadle.

Touchpad

Pokud na notebooku místo myši používáte touchpad (dotykovou plošku pod klávesnicí) zkontrolujte, aby obsahovala tlačítka jako opravdová samostatná tlačítka. Různá beztlačítková „vylepšení“ bývají problémová a k vzteku.

Údržba

I když máte doma čisto, přesto se v počítači hromadí prach. Větráky jej nasávají z okolí a ten za zachytává na jemných žebrech chladičů a ucpávají je. Čistění by mělo proběhnout jednou za dva roky, nebo častěji, pokud je počítač používán v terénu. Prach je také trochu vodivý, takže jsou i případy, kdy způsobil poškození počítače zkratem. Požáry vznikají takto jen velmi vzácně, ale s tím jsem se nikdy nesetkal.

Rady závěrem

• Nakupujte ve specializovaném obchodě, nebo nákup nechte na odborníkovi. Naopak se vyhněte nákupům v supermarketech, které prodávají počítače jako okrajový sortiment.
• Slevy a superakce jsou vypisované na špatně prodejné kusy. Ve výsledku vás mohou vyjít mnohem dráž.
• Myslete na budoucnost. Například sledujte, aby počítač podporoval USB 3.0. Jasně, že žádné takové zařízení nemáte, ale co za dva roky?!
• Nechte si poradit. Případně najděte odborníka, který vám pomůže vybrat nejlepší kompromis mezi kvalitou, cenou a požadavky.

Napadá vás ještě něco? Zeptejte se v komentáři.

Správu sítí jsem až na několik výjimek před několika lety pověsil na hřebík a dnes mě živí trochu jiná práce ve společnosti Koldasoft, s.r.o.

Přesto i nadále pro vybrané klienty vzácně  zaskočím na návštěvu tuhle a tamhle nějakou maličkost dopilovat k dokonalosti.

Miluju tyhle návštěvy, jsou mojí tajnou drogu. Je to úžasná sonda do životů těch lidí, protože na rozdíl od jakékoliv jiné profese v drtivé většině případů počátek práce spočívá ve spuštění testů, které trvají několik desítek minut, během kterých mám čas nerušeně pozorovat běh cizích životů.

Víte, kdybych byl třeba instalatér, nikdy bych nezískal tolik času k dobru. A kdybych zašel na osobní přátelskou návštěvu, tak bych svojí přítomností narušil běžné chody domácnosti, lidé by se kolem mne shlukli a snažili by se mi dělat společnost, místo aby přirozeně žili dál.

Když však zalezu někam do kouta k počítači a řeknu, že za dvě tři hodiny budu znát výsledek, tak dostanu zásobu jídla a pití, jsem ponechán o samotě a chod domácnosti se rozjede téměř tak, jako bych tam nebyl.

Začne se vařit, uklízet, plánovat další den, nebo se naopak probírá den uplynulý, děti píší úkoly, učí se, a tak dále.

Domácnosti takto navštěvuji ve večerních hodinách a naprosto nejlepší čas pro sledování běhu domácností je po 20. hodině, v létě ještě později.

Hrozně rád pozoruji chování lidí a zvířat v jejich přirozeném prostředí. A řídím se pravidlem „Poznej jejich domov a poznáš je.“ Člověk na ulici nebo v kanceláři není nikdy sám sebou natolik, jako doma. Mimo svůj byt lidé mohou snadno předstírat, že jsou někým jiným, než doopravdy jsou. Neumím slovy popsat a vlastně ani pořádně sám nevím, co přesně mi soukromí na lidi vyzradí, jen vím/cítím, že to tak je.

… přesto, napadá mě jedna věc, kterou sleduji – pořádek. Paradoxně přílišný pořádek vnímám spíše jako problém, než jako pozitivum. Zastávám názor, že dokonalý pořádek není efektivní ani praktický. Nikdy totiž není možné mít vše hotové a co není hotové, je rozpracované …a rozpracované by mělo rozpracované zůstat, dokud se nedokončí. Nemyslím mít tedy v bytě chlív a špínu, na druhou stranu když na stole leží pouze čistý papír a tužka, někde určitě něco nehraje.

Shrnu to tedy – tyhle pracovní návštěvy mám velmi rád a svých klientů si velmi vážím, ať už jsou z Prahy, Pardubic, nebo třeba z Horoušánek. Navíc po všech těch zážitcích je pěkné vidět na tváři hostitele radost, že se jim jejich domácí přítel (počítač) uzdravil a dokáže věci, o kterých do té doby nikdo z nich ani neslyšel. Tak vždy, když odcházím, zůstává na obou stranách naprostá spokojenost s výsledkem.

A opravdu jsem přesvědčen, že tuto práci odvádím dobře.

Nechcete také vyladit vašeho plechového miláčka? :)

Před nákupem jsem se hodně informoval o možnostech nových LCT televizí a rozvrhnul jsem jednoznačné požadavky na její výbavu.

Nakonec jsem vybral televizi SHARP LC32D44E-BK. Byl to trochu uspěchaný nákup, protože shodou okolností jsme dostali firemní zakázku na konfiguraci lepší počítačové sestavy a použít televizi jako monitor bylo velmi výhodné a praktické.

Původně jsem se rozhodoval mezi osvědčenými výrobci LG, Sony, Samsung a nebo Grundig, ale na značku Sharp jsem dostal doporučení od dvou nezávislých prodejců a tak jsem zvolil.

Použití jako monitor k PC

Během použití televize jakožto k monitoru jsem poznal úskalí a nedostatky rozhraní HDMI a také bylo znát, že tato technologie není ještě zcela vyspělá a v jejím provedení bylo znát spousta dětských nemocí. Někdy až tak silných, že jsem váhal, zda je to opravdu vedlejším efektem této technologie, nebo prostě odbytou prací výrobce.

Mezi hlavní nedostatky při použití televoze jako monitoru přes HDMI bylo zejména:

• Mizerná podpora dostupných rozlišení obrazovky. Z celé škály dokázala televize zobrazit pouze asi 4-5 konkrétních rozlišení, ostatní vůbec nezobrazovala (a to i velmi malá rozlišení).
• Přetékání obrazu přes okraje obrazovky. Přesto že HDMI je digitální přenos, zařízení nebyla schopná obraz vykalibrovat na skutečně zobrazovanou plochu obrazovky a obraz přetékal tak o 5-8% na každé straně, což je sakra hodně (celý hlavní panel a kousek). Toto naštěstí brilantně napravily ovladače nVidie, kde bylo možno zobrazovací plochu ručně definovat.
• Při přepnutí rozlišení se na vykreslení obrazu čeká 5-15 sekund. Hrozně dlouhá doba díky které nelze zobrazit žádnou POST obrazovku při bootování a je také problém potvrdit dialog zobrazený právě při změně rozlišení, který běžně po 10 sekundách mizí a nastavuje zpět původní rozlišení.
• Nelze dosáhnout rozložení obrazu přesně tak, aby se zobrazovaly pixely na pixely, přestoře nastavené rozlišení odpovídalo fyzickému počtu pixelů obrazovky. Obraz proto nikdy není plně ostrý a na jemném obrazu byla velmi silně znát interference. Neexistuje nástoj, kterým by bylo možné plynule nebo v malých krocích rozložení obrazu nastavit.
• Barvy nebyly přesné, přestože dle specifikace počet zobrazitelných barev by měl naplnit klasické potřeby 32bitového zobrazení. Nastavení kontrastu a dalsích voleb nepomohlo nastavit ani stav blízký kvalitnímu zobrazení. Barvy a barevné plochy se stále podivně slévaly.

Použití jako TV

Ještě jsem nezmínil, že se jednalo o televizi s úhlopříčkou 32″, což v metrické míře nemá daleko k jednomu metru. V porovnání s touto televizí jsou klasické obrazovky směšné.

První slova mamky, když televizi uviděla byla: „Prosimtě, vžyť to je příšerná kráva!“. Nutno dodat, že pozorovací vzdálenost v pokoji mé mamky přesahuje 4 metry, takže takové velikost obrazovky odpovídá obecně doporučovaným hodnotám.

Nastavení televize

První nastavení této televize je okamžik, na kterém si pravděpodobně vyláme zuby řada zákazníků. Průvodce vestavěný v zařízení totiž požaduje nastavení země, ve kterém bude televizor používán, čímž se předkonfiguruje na normy v dané zemi používané. Česká republika mezi dostupnými zeměmi chybí a je třeba zvolit nějakou jinou zemi a doufat, že bude používat stejné norvy. Bohužel voleb je přes 20, většina je nesprávná a nelze poté buď naladit žádný digitální signál, nebo je analog bez zvuku. Ještě smutnější je, že při každém takovém nastavení dochází ke smazání všech současných naladěných stanic a jejich obnovení trvá skoro 10 minut.

Manuál neuvádí žádné konkrétní údaje a na internetu také nebyly tyto informace k nalezení.

Dlouhodobé použití

Po několika týdnech se u televize projevují zásadní nedostatky, pro které i po několika měsícíh uvažuji o její reklamaci. Tyto problémy se objevují postupně, jsou to relativně drobnosti, ale dohromady tvoří velký problém v použitelnsti přístroje.

Zapnutí televize z pohotovotního režimu trvá televizi překvapivě skoro 20 sekund. Tato doba je velmi neobvyklá a nesetkal jsem se s ní u žádné jiné LCD televize. Kromě toho se nemůžu zbavit dojmu, že se tato doba postupně zvětšuje.

Tento model trpí několika nepříjemnými „dětskými nemocemi“.

V první řadě je vidět, že DTV modul není v systému televize kvalitně implementován a obsahuje vlastní jádro, které se zbytkem televize komunikuje přes velmi nekvalitní rozhraní. Nejvíce je toto vidět při přepnutí z normálního režimu na DTV, kdy se OSD zobrazuje zcela jinak. Kromě jiného fontu je také znát, že je do obrazu zakompilováno mnohem dříve, než v zobrazovací vrstvě, protože je velmi neostré – nesedí pixel-perfect (řekl bych, že je rendrováno pro poloviční rozlišení a pak je přesamplováno). Ovládání DTV modulu také projevuje velké latence, bezmála půl sekundy, což umí být dosti nepříjemné.

Nevím, zda je to chyba na straně TV Nova, nebo bug v televizi, ale na této stanici (Nova i Nova Cinema) tato televize duální vysílání detekuje jako stereo a zvuk tak je dvojjazyčný. Televizi jsem nastavil na příjem levého kanálu, což problém vyřešilo, ale zrovna toto nastavení televize zapomíná tak jednou dvakrát do měsíce a problém se tak opakuje.

Další nepříjemnou chybkou je občasné vytuhnutí filtru, který se v modulu DTV stará o vykreslení OSD. Běžně to není poznat, ale když se to stane například během zobrazeného menu, tak menu zůstane na obrazovce zobrazené na stálo a při dalším zobrazením menu se tyto obrazovky překrývají a jsou naprosto nečitelné. Tento problém zmizí teprve úplným vypnutím televize.

Televize má celkem 9 vstupů (tj.: 1. TV, 2. DTV, 3.+4. SCART, 5. S-VIDEO, 6. RGB, 7. Kompozitní, 8.+9. HDMI), přičemž první dva jsou analogový a digitální tuner. Na ovladači je tlačítko DTV, které zapíná či vypíná příjem DTV. Ovšem vzhledem k tomu, že DTV je zařazeno mezi standardními vstupy, toto tlačítko pouze přepíná mezi vstupem 2 (DTV) a tím, který byl zvolen jako poslední. Když však televizi vypnu při aktivním DTV, uloží se jako poslední zvolení vstup a po zapnutí tlačítko DTV přepíná mezi vstupem 2 (DTV) a tím, které byl zvolen jako poslední – což je také DTV, takže talčítkopřestane být funkční.
Je to v ergonomii ovládání televize ohromná chyba, ale výrobce si jí je vědom a v manuálu to prohlásil za vlastnost:

Toto tlačítko není k dispozici, jesliže jste bezprostředně před vypnutím televizoru sledovali DTV. V tom případě nejprve vyberte jiný vstupní zdroj, s výjimkou DTV, a použijte tlačítko Zdroj vstupu.

Po několika týdnech od nákupu jsem se od kvalifikované nezaujaté osoby dozvěděl, že Sharp je obecně problémová značka.

Prostě uspěchat nékup televize nebo jiné relativě nákladné techniky a kupovat ji v super/hyper-marketech je velká hloupost. Svým klientům to říkám již delší dobu a nyní jsem doplatil na to, že jsem neuposlech svých slov.

Zásadně kupuji pouze kvalitní, prověřené a stabilní značky, proto nabídky „značek“ jako Technica, GoGEN, ap. mě nechávají chladnými. Já se zaměřil především na Samsung, LG, Sony a Grundig.

Sony a LG si v mém povědomí nesou punc vysoké kvality a spolehlivosti – Sony zejména v oblasti televizní techniky a LG především u počítačové komponenty (CD-ROMky a pod.). U Sony se však výrazně připlácí za značku, takže tu jsem při výběru televize vyloučil, protože výše uvedené nároky za normálních okolností nedokáže splnit.

Samsung a Grundig už jsou značky, ke kterým vzhlížím poněkud méně. Samsung mě uchvátil současným lesklým vzhledem svých obrazovek a monitorů, ale z jejich provedení nedýchá dojem takové preciznosti a pevnosti. Grundig považuji za průměrnou značku, ale musím konstatovat, že všechny výrobky od této firmy vykazovaly a vykazují velikou životnost a mám s nimi jen dobré zkušenosti.

Bohužel před Vánoci a ani krátce po nich není snadné svoji poptávku uspokojit.

Dnes jsem však měl štěstí. V Prodejně Euronics v Pardubicích probíhaly výprodeje a jeden typ Samsung LE32A336 byl za 11 011 Kč. Vystavený kus mi byl předveden a moc se mi líbil. Když mi ho začali balit, požádal jsem, zda by neměli nějaký skladový kus, abych dostal televizi zabalenou.

Měli zabalený skladový kus. Jenže mě nenapadlo, že jsem se špatně ptal a místo abych požadoval zabalený kus, měl jsem požadovat nerozbalený.

Když jsem pak v kanceláři krabici otevřel, čekal mě šok. V krabici byly poškozené, poškrábané, neúplné, umatlané díly v potrhaných fóliích a rozdrbaných polystyrenech. Těšil jsem se jak budu rozbalovat z těch fixačních bloků a ochranných papírů nablýskaný kus nádherné elektroniky, ale místo toho tohle:

Pohozené nebalené kusy zboží

V originálním balení jsou všechny díly pečlivě obaleny a Samsung vždy všechny lesklé plasty potahuje ochrannou přilnavou fólií. Zde je vidět napájecí kabel i stojnu bez ochranných fólií, které by měly bránit povrchovému poškození dílů při manipulaci s krabicí.

Nepříliš elegantně složená kabeláž

Podstavec stojny byl vysloveně nechutný a na přední straně (tedy té, která je na celé televizi nejvíce na očích) byl velmi nepříjemný a hluboký vryp, jako by se na plast třeba někdo postavil v botách.

Upatlaná stojna

Poškrábaná stojna

Rýpance v plastu. Na fotografii není vidět, že to je velmi hluboký vryp

Na spodní straně stojny v místech, kde jsou šroubky, byly odlepeny gumové podložky. Vzbuzuje to ve mě dojem, že se jedná o opravovaný kus. A především protože chyběly podložky pouze na krajích, zatímco vprostřed zůstaly na svém místě, byl stojan naprosto nestabilní a kýval se.

Chybějící gumová podložka - u vlisu jsou partné stopy lepidla a šroubek je nakřivo

Obrazovka byla sice taknějak zabalená, ale výsledek nebyl o nic lepší:

Přední panel zanesený podivným velmi hrubým bílým prachem

Obrazovka zaprášená...

...a naprosto neskutečně ušmudlaná a upatlaná

Reklamace

V obchodě mě přivítali s podivem. Slečna nejdříve ve snaze popřít moji stížnost začala díl otírat leštícím přípravkem, nicméně reklamaci samozřejmě bez problémů uznala, přivolaný manažer peníze vrátil bez nejmenších potíží.

Přesto několikrát podotkli, že prostě materiál televize je takový, že se plasty otíráním poškodí a lehce poškrábou. Také se pozastavovali nad tím, že přece ta televize byla vystavená v obchodě, tak na sobě může mít otisky od rukou. Souhlasím – jenže zahle byla přímo zasraná!

Z pohledu prodejce

Nevím, jak se k podobné věci staví zástupci společnosti Euronics, nicméně za sebe mohu říci, že prodejné zboží, které je vybalováno s vědomím, že bude opět baleno a „půjde dál“, by mělo mít vždy to největší péči. Rozbalení a balení by mělo probíhat tak aby ve výsledku vše naprosto dokonale vypadalo jako na začátku. Fólie se skládají a nemačkají. Sáčky, pokud jsou zatavené, se úhledně odstřihnou. Vázací drátky se rozpletou ale nerovnají. Samolepky se buď šetrně odlepí, nebo úhledně rozříznou. Kabeláž se po vybalení „nežehlí“, ale naopak udržuje v co nejsbalenějším stavu, aby ji bylo možno úhledně sbalit.

Pokud se kus před zabalením ušpiní, je očištěn. Pokud se poškodí, snižuje se prodejní cena.

Nuže, když jsem tedy obdržel obálku s hotovostí, vydal jsem se na jisto do Viakomu pro kamerku. Jaké bylo ale mé překvapení, když jsem zůstal stát na parkovišti, dveře zamčené, zvonky mrtvé a telefony nikdo nezvedal. Chvíli jsem zoufale přešlapoval, když v tom přijelo auto a vystoupil muž a žena. Byli to majitelé a dozvěděl jsem se, že mezi svátky je zavřeno – že tahle informace už více jak měsíc visí na webu Viakomu. :-( Pouze shodou okolností jsme se potkali, když právě přijeli s novým zbožím ze skladů.

Přesto však byli velmi milí a ochotní pro jednoho zákazníka v době svého volna pozapínat všechny ty stroje, aby mi předvedli, co jejich kamery umí a která z nich by pro mne byla ta nejlepší. I přes mojí netaktní návštevu byli velmi ochotní a v klidu jsem mohl vybírat z nabízených kusů.

Pokud tedy budete někdy stát před úkolem koupit nějakou monitorovací kameru, neváhejte se obrátit na Viakom, odejdete spokojeni. Děkuji. O kamerce zase příště ;-)